I přes příznivější počasí během letošního jara a dosavadní části léta oproti minulému roku, probíhá nadále na území Olomouckého kraje chřadnutí smrkových porostů, které jsou primárně poškozovány nedostatkem vláhy v půdě a následně jejich rozpad urychluje dřevokazná houba václavka smrková a kůrovci.
Právě kůrovci na smrku se staly středem pozornosti, protože jejich přítomnost v porostech je nejlépe prokazatelná. Ve smrkových porostech, které jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, se vyskytují nejvíce lýkožrout smrkový, lýkožrout severský, lýkožrout lesklý a lýkožrout menší. Mezi kalamitní škůdce řadí platná legislativa pouze lýkožrouta smrkového a lýkožrouta lesklého, nicméně velmi agresívním druhem je i lýkožrout severský, který v Olomouckém kraji významně poškozuje smrkové porosty ve středních polohách.
Situace v roce 2015
K dlouhodobému vláhovému deficitu lesních porostů, který se soustavně prohlubuje již přibližně deset let, se v roce 2015 ještě přidalo extrémní sucho a tropická vedra. Tyto faktory hrály rozhodující roli a způsobily místy i několikanásobné zvýšení rozpadu smrkových porostů a s tím spojený nárůst kůrovcové kalamity. Postižen byl smrk ve všech věkových stupních. Kůrovcová kalamita tak vedle Hranicka a Přerovska významně zasáhla v roce 2015 zejména Olomoucko, Šternbersko, Uničovsko a část Zábřežska a Šumperska.
Kalamitu v lesních porostech situovaných východním směrem od Olomouce a Šternberka charakterizoval plošný rozpad smrkových porostů a rozsev napadení po celých plochách. Kůrovec tedy nepostupoval klasickým způsobem, kdy napadá stěny porostů a vytváří ohniska žíru, ale využíval skutečnosti, že porosty smrku jsou celé fyziologicky oslabené suchem natolik, že se stávají pro kůrovce atraktivní v rámci celých porostních ploch. Během druhé poloviny roku 2015 se kůrovcová kalamita rozšiřovala dále směrem severozápadním. Dalším silně napadeným územím se staly lesní porosty Bradla a Velké Polanky, které jsou ohraničeny městy Uničov, Mohelnice, Zábřeh, Šumperk a obcí Libina. Zde rovněž docházelo k rozpadu smrkových porostů, postiženy byly významně i porosty do 40 let věku. V oblasti Jesenicka, zejména Zlatohorska a Vidnavska došlo rovněž ke ztrojnásobení množství zpracovaného kůrovcového dříví a kůrovec působí problémy až do 600 metrů nadmořské výšky s tím, že smrkové porosty pod 500 metrů nad mořem se jeví jako problematické všechny.
Samovolná změna druhové skladby
Ke konci roku 2015 již bylo zřejmé, že se kůrovcová kalamita dostává i přes Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu do západní poloviny Olomouckého kraje. Kůrovec opět napadá porosty v nižších polohách okolí Náměště na Hané, Bouzovska a Mohelnicka, kde se již objevují výrazná kůrovcová ohniska. Vedle chřadnutí smrku a kůrovcové kalamity se vlastníci převážně lužních lesů potýkají s masovým hynutím jasanových porostů, které je přičítáno houbové chorobě (Chalara fraxinea). I zde dochází k masivnímu plošnému rozpadu těchto porostů a odumírání jasanu všeobecně.
Závěr hodnocení situace za rok 2015 je tedy takový, že i přes veškerou kvalitní ochranu a obranu smrkových porostů proti kůrovcům a důslednou porostní hygienu kůrovcová gradace pokračuje. Nabízí se tak tvrzení, že nejde ani tak o kůrovcovou kalamitu, jako spíše o samovolnou změnu druhové skladby smrkových porostů v lokalitách, kde smrk ztepilý již nedokáže překonávat zhoršené životní podmínky. Tyto zhoršené životní podmínky lze charakterizovat i jako určitou »klimatickou změnu«, která jednoznačně v předmětných lokalitách odsuzuje smrk k zániku a kůrovcová kalamita je pouze jevem doprovodným a sekundárním.
Vývoj v letošním roce
Kůrovcová kalamita přetrvává i letos. Zásadním krokem je nepřetržité zpracovávání kůrovcem napadených stromů. Rozsah je ovšem katastrofální a ne vždy se daří zvládnout zpracování kůrovcového dříví v požadovaných termínech. Během odumírání smrkových porostů a kůrovcové gradace se nejvíce využívají obranné lapáky, nebo stojící lapáky, pro monitoring a odchyt kůrovců se instalují feromonové lapače. Nicméně veškeré obranné prvky mohou za dané situace selhávat, a to zejména v případě, kdy nejsou natolik atraktivní pro kůrovce jako samotné fyziologicky oslabené smrkové porosty.
V současné době je tedy třeba provádět opatření spočívající především v odstraňování materiálu vhodného pro rozmnožování kůrovců a soustavném vyhledávání a včasném zpracovávání všech napadených stromů. Je třeba, aby vlastníci lesů využili služeb svých odborných lesních hospodářů a v součinnosti s nimi kontrolovali zdravotní stav lesních porostů ve svém vlastnictví a v případě zjištění jejich poškození učinili bezodkladná opatřeni k odstranění poškozených porostů. Zpracování kůrovcové kalamity a následná obnova postižených porostů přinášejí vlastníkům lesa zvýšené náklady, a to na dobu, která trvá nejméně do zajištění nově zakládaných porostů, což je minimálně sedm let od smýcení poškozených stromů. V této situaci, by jim měla pomoci i možnost žádat o finanční příspěvky na hospodaření v lesích, kdy stěžejní lesnické činnosti, počínaje umělou obnovou poškozených lesních porostů, jsou podporovány v rámci konkrétních dotačních programů Olomouckého kraje a Ministerstva zemědělství ČR.
