PRAHA Ve známé písni se Marie Rottrová ptá, kam se poděly kytky. Kdyby se sháněla po stromech, odpověď by byla nasnadě: schroupal je kůrovec. Letos experti očekávají apokalyptický scénář – dvojnásobné množství napadeného dřeva oproti loňsku. A už tehdy to byla kalamita, jež zásadně ovlivnila cenu dřeva i zdraví lesů.
Loni lýkožravý hmyz napadl zhruba 15 milionů kubíků dřeva (zhruba 15 milionů stromů), rok předtím šest. Odhady pro letošek počítají s 30 miliony kubíků, ty nejpesimističtější mluví až o 50 milionech. Už tak se přitom poslední dva roky těžilo v podstatě pouze nemocné dřevo.
„Šíření kůrovce, mohutně podpořené klimatickými podmínkami, je nesrovnatelné s tím, co známe z historie. Loni došlo celoplošně k dokončenému vývoji tří generací brouka, místně i čtyř. To je situace, pro kterou budeme těžko hledat historické srovnání," řekl LN Josef Vojáček, ředitel státního podniku Lesy ČR. Kůrovec se – doslova – přiživuje na dopadech změny klimatu. Nedostatek vláhy a vedro stromy vyčerpají a oslabená imunita neumí čelit broukům či houbám. Nejde jen o notoricky známý smrk. Trápí se i borovice, jilmy či jasany. Hlavním úkolem lesních hospodářů je, aby v boji s kůrovcem spojili síly.
Loňský rok se nesl v duchu výčitek, kdo se málo staral a čí je to vina. Státní lesy ukazovaly na soukromníky, ti a církevní majitelé lesů na stát i sebe navzájem. Lýkožroutům je ale jedno, kde končí který pozemek. K šíření kalamity přispělo i to, že nákladní auta s napadeným dřevem jezdila na pilu na druhém konci země a brouci vylétávali cestou. Vážné problémy jsou na Moravě, Vysočině, ve Slezsku, v Polabí a šíří se do Čech.
Ministerstvo zemědělství dá letos na obnovu lesa 1,15 miliardy, aby se holiny osázely směsí jehličí s listím. Povolí i pravidla pro kůrovcový boj. Majitelé už nebudou muset kácet kmeny, z nichž brouk už stejně vyletěl. Mohou pak napřít síly tam, kde se stromy ještě dají zachránit.
KATEŘINA SURMANOVÁ, ISTVÁN LÉKO
