Čtrnáct a půl tisíce metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva museli lesníci letos vykácet v Olomouckém kraji. Je to méně než vloni. Brouka letos zastavilo vlhko a chlad, tisíce lapačů a také třeba loupání kůry ze stojících stromů.

Sice se o něm nemluví, „přednost” má nyní jeho šumavský „kolega”, nicméně vyskytuje se samozřejmě i u nás. Kůrovec. Není kolem něj takový humbuk, jak se jej zbavit, ale řeší se také v Jeseníkách.

Tam lesníci letos kvůli němu vykáceli zatím zhruba čtrnáct a půl tisíce metrů krychlových napadeného dřeva. Což je o poznání méně než třeba vloni. Kůrovci totiž vadí chladno a vlhko. A toho je letos více než dost. Nicméně, jak letošek, co se týče kůrovcových statistik dopadne, záleží na srpnu. To má být tepleji.

„Situace v lesích v Olomouckém kraji je tak prozatím dobrá,” sdělil ředitel oblastního inspektorátu Lesů České republiky Šumperk Pavel Indra. Lesníci nicméně upozorňují, že na konečné zhodnocení je ještě brzy. „Pořád jsme ale mírnými optimisty. Podle dosavadního vývoje by snad nemělo dojít ke kalamitě,” uvedl mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

V červenci lesníci zpracovali v regionu 5 700 kubíků kůrovcem napadených stromů. „Letošní červenec nebyl pro výskyt kůrovce příznivý. Proto také bylo potřeba odtěžit v meziročním srovnání jen dvě třetiny toho, co v červenci loňského roku,” vysvětlil Boublík.

V průběhu srpna lesníci počítají s vyšším výskytem kůrovce než v červenci. „Nepředpokládáme však žádnou kalamitu spojenou se vznikem holin. Alespoň nic tomu v současnosti nenasvědčuje,” řekl mluvčí Lesů České republiky.

Objem kůrovcových těžeb podle něj představuje v regionu v současnosti okolo deseti procent současných těžeb. „Svůj vliv na nízkém výskytu má samozřejmě počasí, ale výrazně tomu napomáháme prevencí, to znamená systematickým odchytem kůrovců. V letošním roce jsme použili přibližně osmnáct tisíc pět set lapáků a v lesích bylo rozmístěno přes tři tisíce šest set lapačů. To spolu s průběžným vyhledáváním a asanací napadených stromů zajišťuje, že máme situaci pod kontrolou a nadále se zlepšuje,” vysvětlil Boublík.

Lesy ČR se starají také o lesní porosty v nejcennějších partiích Jeseníků. Tam jsou ale ve sporu s ochranáři. „Prozatím se nám daří situaci držet pod kontrolou, nicméně omezení požadovaná Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky naše účinná opatření ne vždy plně umožňují. Situace je zde proto významně komplikovanější,” konstatoval mluvčí.

Přitom v národních přírodních rezervacích v Jeseníkách je podle lesníků rovněž důležité proti kůrovci účinně zasahovat. „Nacházejí se tam zbytky původních populací horského smrku, které nutně potřebujeme zachovat k produkci osiva potřebného na obnovu dalších porostů. Pokud by kůrovec tyto původní horské smrky v rezervacích v případě přemnožení zničil, došlo by k nenahraditelné ztrátě,” vysvětlil Boublík.

Šéf jesenických ochranářů Jan Halfar říká, že Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se snaží v nejcennějších partiích Jeseníků o co nejšetrnější přístup. „Snažíme se klasické lesnické metody omezit na minimum. Prosazujeme takzvané nedestruktivní metody jako je odkorňování nastojato,” řekl Halfar.

Lesníci se ale shodují, že v případě přemnožení kůrovce nejsou ekologické zásahy dostatečně účinné. Potom může dojít ke kůrovcové kalamitě jako na Šumavě. „Kdyby spadly desetitisíce, případně statisíce kubíků stromů jako na Šumavě a nechaly se bez asanace, tak by došlo ke kalamitě. Taková situace jako na Šumavě po orkánu Kyril tady naštěstí nevznikla,” podotkl Halfar.