Praha 18. srpna (ČTK) - Kůrovec a sucho trápí i lesy na Kokořínsku a Křivoklátsku. Lesníci preferují přirozenou obnovu lesů, v některých oblastech ale používají i výsadbu. Sazenic je zatím v regionu dostatek. ČTK to řekli Robert Šenk ze Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj a ředitel Lesnického parku Křivoklátsko Miroslav Pecha.
Na Kokořínsku jsou v současné době podle Šenka kůrovcovou kalamitou postiženy zejména kulturní smrkové porosty. "Vývoj situace je však velmi rychlý a pravděpodobně se bude dále zhoršovat. Lze tedy očekávat nárůst kůrovcem napadených ploch i v dalších suchem oslabených smrkových porostech. To by v některých lokalitách mohlo způsobit ztrátu lesního prostředí doprovázenou negativními ekologickými dopady," uvedl Šenk.
Podle něj pracoviště CHKO preferuje maximální možnou míru přirozené obnovy, a to včetně přípravných dřevin (přípravné dřeviny zajišťují příznivé půdní nebo mikroklimatické prostředí pro hlavní dřevinu, která může růst zároveň s přípravnými nebo být vysazena později).
V případě umělé obnovy preferuje CHKO Kokořínsko - Máchův kraj zalesnění dřevinami přirozené dřevinné skladby. "Není mi známo, že by byl v regionu nedostatek sazenic. Podporujeme hlavně výsadbu stanovišti odpovídajících listnatých dřevin," dodal Šenk.
Lesnický park Křivoklátsko je podle ředitele Pechy poslední roky též sužovaný suchem, následným oslabením vitality prakticky všech druhů dřevin a také invazí kůrovců, kteří tyto porosty napadají.
"Nejvíce trpí jehličnany - smrky, borovice a jedle. V lesnickém parku ovšem nenajdete rozsáhlé monokultury těchto dřevin, tak je snazší obrana proti kůrovcům, a není zde takové riziko vzniku velkoplošných pasek. Vyskytuje se zde okolo 100 druhů dřevin a značná část porostů je smíšená, není výjimkou napočítat dvanáct čtrnáct druhů dřevin v porostu. Pokud tedy utrpí nějaká dřevina, jiné ji nahradí a ekosystém lesa je nadále funkční," popsal ředitel lesnického parku. Uvedl, že z listnatých dřevin velice trpí jasan, ale hlavně kvůli houbovému patogenu. Problémy lesníci vidí i u buků, dubů a v parku jsou i lokální případy, kde bez ohledu na věk usychá téměř vše, kromě keřového patra.
Také v Lesnickém parku Křivoklátsko zásadně dávají přednost přirozené obnově všech dřevin. "Čím více druhů a jedinců, tím lépe. Lesník pak bude mít možnost promyšlenou výchovou v průběhu dospívání lesa ovlivňovat druhovou skladbu. Všude to ale přirozeným zmlazením nejde, a tak se suchem bojujeme i u nových výsadeb. Záleží na lokalitě, některá místa musíme opakovaně zalesňovat a hledat správné druhy dřevin, které snesou často extrémní podmínky daného stanoviště," dodal Pecha.
V lesnickém parku momentálně nepociťují problémy se sadebním materiálem, a to ani v kvalitě ani v množství. "Ovšem situace se nejspíše bude v dalších letech měnit, protože potřeba sazenic v republice bude stoupat i z důvodu dobíhání zákonných lhůt pro zalesnění holin. Při výsadbě se snažíme využívat celého spektra místních, původních druhů dřevin. Využíváme i vzácnějších druhů pro zvýšení druhové pestrosti, především třešně ptačí a jeřábu břeku," doplnil ředitel lesnického parku.
