ZLÍNSKÝ KRAJ Na zimu měli lesníci ve Zlínském kraji obtížný úkol – odvézt z lesů všechno kůrovcové dřevo. Když jim do toho začal vítr shazovat i další, zdravé stromy, nastala skutečná kalamita. Teď bojují s ní, ale i s nestálým počasím. Ještě před pár dny práce stály kvůli blátu, s mrazem se zase rozjely naplno.
„Potřebovali jsme, aby přimrzlo. Využíváme těžkou techniku a v blátě je to problematické," potvrdil správce Lesní správy Luhačovice Jaroslav Turek.
Nejhorší situaci momentálně řeší v okolí Zlína, hlavně nad Malenovicemi, kde platí zákaz vstupu do lesa. Skončit měl posledního ledna, ale protáhne se o další dva měsíce. V kraji je zatím jediný plošný, lokálních je celá řada a lesníci varují, že nerespektováním zákazových značek lidé hazardují.
Označují třeba i místa, kde se zrovna v tu dobu pracuje. „Do porostů, kde se těží a manipuluje se dřevem, je vstup z důvodu bezpečnosti omezený zákonem," upozornil výrobní náměstek z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Josef Dostál. Největší lesní plochy v kraji patří společnosti Lesy České republiky. Ta eviduje po větrných smrštích a vichřici 55 tisíc metrů krychlových poškozeného dřeva, dá se ale předpokládat, že to nebude konečný účet.
„Během letošní zimy se silné poryvy větru opakují poměrně často a vždy poškodí, tedy nalomí, vyvrátí nebo zlomí další stromy, takže kalamitního dříví přibývá," potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Tím ale zároveň roste i problém s kůrovcovým dřívím, proto pověstné lesní ticho nahradil hluk motorových pil a těžké mechanizace. Polámané stromy nesmí zůstat ležet, na jaře by lákaly kůrovce a poskytly by mu ideální podmínky k množení.
Zdravé stromy jsou schopné se mu ubránit, ale oslabené nebo polámané ne. V malém množství se dají využít jako obrana, takzvané lapáky, které se z lesa odvezou právě až v okamžiku, kdy budou plné kůrovce. „Část popadaného dříví využijeme jako obranné opatření," potvrdil Dostál. Většina ale musí pryč.
Pily jedou na plno
Třeba právě Arcibiskupské lesy a statky evidují v polesích Kroměříž a Chvalčov 18 tisíc metrů krychlových dřeva poničeného vichřicemi a dalších 24 tisíc metrů krychlových napadeného kůrovcem. Vůbec nejhorší situace je v oblasti Rajnochovic a Chvalčova.
Nebezpečí ale hrozí všude, jak ukázal nedávný případ stromů popadaných na cyklostezku v Kroměříži, jeden z nich jen těsně minul projíždějícího cyklistu. Větru nedokážou odolat ani zdravé stromy.
„Není to tak, že by vítr lámal jen oslabené stromy napadené kůrovcem. Při určité intenzitě ničí všechno," vysvětlil Turek.
Pro lesy v kraji, který je jedním ze tří nejvíce postižených kůrovcovou kalamitou, je to velký problém. Kvůli škůdci vláda zvažovala, že vyhlásí stav ohrožení. Včera ale rozhodla, že tak zatím neučiní. Stav ohrožení by umožnil vyvážet z lesů přednostně polámané a napadené dřevo, suché kmeny, které už kůrovec zničil a opustil, by mohly počkat. Tím by se zrychlil odvoz rizikového dřeva.
Obrana proti kůrovci je komplikovaná, pomáhají lapáky v podobě monitorovaného dřeva, feromonové lapače a především čistota lesa. Proto se stále zvyšuje důraz na kvalitní odklízení zbytků po těžbě. Ty se buď štěpkují, nebo – především v hůř přístupném terénu – pálí.
S finančním odhadem škod bude nutné počkat, ne všechno dřevo, které shodil vítr, je nutně na odpis. Třeba kolem Zlína řádil hlavně v porostech, které měly mýtní věk, a stromy nelámal, ale vyvracel z kořenů. To je z pohledu lesníků lepší varianta, protože se dřevo dá běžně zužitkovat.
Ani kůrovcové dřevo nemusí skončit jen jako topivo, záleží na tom, s jakou mírou ho škůdce zasáhl. Alespoň část se využít dá.
Pily ve Zlínském kraji jsou vytížené. „Jedeme na sto procent, co je potřeba, to zatím stihneme zpracovat," potvrdil jednatel Malenovické pily Petr Hoferek.
Praxe je taková, že nakupují kulatinu a pak ji zpracovanou prodávají dál. „Teď je dřeva dost, ale dlouho bylo uvězněné v lese," vysvětlil Jiří Bartoň z Pily Kotrla.
