Projekt Kůrovcové info vstupuje do druhého roku svého provozu. Tato aplikace se stala vyhledávanou pomůckou nejen lesníků sledujících stav a gradaci lýkožrouta smrkového neboli kůrovce. Je zřejmé, že i letos budou v některých částech České republiky čelit lesníci kůrovcové kalamitě, která nemá v historii obdoby. K nejpostiženějším regionům patří severní Morava, oblasti kolem Bruntálu, Města Albrechtic a Šternberka na Olomoucku.
Kůrovcem napadené dřevo se musí vytěžit co nejrychleji, aby se z něj brouci dál nešířili. Projekt Kůrovcové info, podobně jako známá aplikace intersucho. cz, je založen na aktivním zapojení respondentů z řad vlastníků a správců lesních majetků v celé republice.
V letošním roce bylo Kůrovcové info plně spuštěno v první polovině dubna a možnost registrace respondentů je funkční už od začátku dubna. Autoři aplikace opětovně vyzývají potenciální respondenty k zapojení se do projektu. Na otázky k letošnímu provozu Kůrovcového info odpovídají Jan Příhoda z Lesnické práce, s. r. o., a Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
* Jak zpětné hodnotíte první rok provozu aplikace Kůrovcové info?
Jan Příhoda: V roce 2016 se podařilo pokrýt respondenty téměř všechny okresy v České republice. Celkem bylo provedeno a zaznamenáno 2664 odchytů lýkožrouta smrkového na 178 odchytových místech a do projektu se zapojilo 131 respondentů. Právě ochota vlastníků a správců lesů a samotných respondentů zapojit se do tohoto projektu nás mile překvapila. Díky ní měli lesníci přehled o vývoji rojení v jednotlivých lokalitách a nadmořských výškách. Souhrnné analýzy dat prováděné Lesní ochrannou službou navíc předznamenávají některá zajímavá zjištění. Jsme také rádi, že aplikace navzdory poněkud hektickému způsobu vzniku nezaznamenala v průběhu sezóny žádné výpadky a vznikly tak kontinuální řady odchytů. Z reakcí partnerů projektu, respondentů, lesnické veřejnosti i mediální odezvy máme dojem, že aplikace má smysl a budeme dále pracovat na jejím rozvoji. Petr Zahradník: Myslím, že kolega to vystihl velmi dobře. Opravdu nás těší pozitivní ohlas v lesnickém provozu, a to bez ohledu na typ vlastnictví. Zaznamenali jsme ho však také u orgánů státní správy na různých úrovních. Při kontaktech s kolegy z Polska a Slovenska jsme také zaregistrovali dobrou odezvu, na Slovensku dokonce uvažují o podobném projektu, možná i ve spolupráci s námi. Velmi pozitivně tedy vnímáme podporu ze strany vlastníků lesů, bez jejichž pomoci bychom tento projekt nemohli uskutečnit, a podporu Ministerstva zemědělství, které celý projekt zaštítilo. Potvrdilo se, že získané výsledky jsou pro všechny užitečné.
* Jedním z hlavních námětů od uživatelů aplikace po pilotním roce bylo rozšírení o další druhy lýkožrouta. Podařilo se Kůrovcové info rozšířit o nové škůdce?
Petr Zahradník: I na základě zájmu lesnického provozu jsme nabídli možnost sledování dalších druhů hmyzích škůdců, i když to bylo spojeno s různými problémy. V první řadě jďe o lýkožrouta severského, který je zejména na Moravě významným škůdcem. Zde jsou problémy spojeny především s vyhodnocováním odchytů, protože do feromonových lapačů nalétává i lýkožrout smrkový. Dalším druhem, který chceme sledovat, je lýkožrout lesklý, který v posledních letech působil větší problémy v našich lesích, a to v souvislosti s dlouhodobým suchem. Zde bude určitě zajímavým výstupem, jak se průběh rojení u jednotlivých druhů shoduje, nebo liší. Kromě kůrovců chceme sledovat na vybraných lokalitách také průběh rojení chroustů -chrousta maďalového, případně chrousta obecného. Jsme si vědomi toho, že letošní rok na žádné lokalitě není rokem rojivým, ale chceme tuto metodu založenou na využití světelných lapačů vyzkoušet, abychom byli schopni v příhodné době tyto škůdce monitorovat a naplánovat správné načasování případných ochranných opatření.
* S jakými dalšími novinkami vstoupí Kůrovcové info do druhé sezóny?
Jan Příhoda: Kromě zmíněného rozšíření o další škůdce jsme vyrobili odměrné nádobky se stupnicí pro měření odchytů lýkožrouta smrkového. Tyto odměrné nádobky obdrží každý registrovaný respondent zadávající odchyty zdarma a bude též možné jejich samostatné objednání. Pilotne bychom chtěli v letošním roce také vyzkoušet spojení vybraných odchytových míst s teplotními dataloggery pro analýzu vlivu teplot na bionomii škůdců. Tato fáze je ale technicky a finančně poměrně náročná, takže uvidíme, v jaké podobě a rozsahu se v letošním roce podaří propojení dataloggerů a odchytů realizovat. Další z hlavních změn je výrazné zjednodušení registrace respondentů i odchytových míst a celkové zpříjemnění uživatelské obsluhy aplikace pro respondenty, odpadlo například dvojí přihlašování pro respondenty s odchytovými místy ve dvou okresech. Petr Zahradník: Rádi bychom v letošním roce zprovoznili automatické vyhodnocování průběhu rojení, a to proto, aby bylo co nejdříve dostupné on-line. Je to jeden z cílů, který by měl umožnit i predikci začátku druhého, respektive třetího rojení. Pro predikci jarního rojení bude v následující sezóně důležité právě nasazení dataloggerů, které umožní vypočítat sumu efektivních teplot, na jejímž základě se dá začátek rojení s jistou přesností předpovědět.
* Jakým způsobem je Kůrovcové info financováno?
Jan Příhoda: Primární vývoj aplikace až po její spuštění v pilotním režimu financovala Lesnická práce. Ve chvíli, když již bylo možné ukázat konkrétní výstupu projektu, se podařilo získat podporu formou záštity ministra zemědělství Mariana Jurečky a partnerství Vojenských lesů a statků ČR. Partnerem projektu jsou také Lesy ČR. Oba státní podniky umožnily zapojení personálu a podporu zaznamenáváme u mnoha dalších vlastníků a správců lesů. Ta je přislíbena i pro sezónu 2017. Výrobu odměrných nádobek podpořil PEFC Česká republika - instituce pro posilování a zajištění obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem.
