Kůrovcová kalamita bude pokračovat i v příštím roce, množství těžeb nejspíš vzroste na dvojnásobek. Na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí to uvedl náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář.
Jde podle něj zatím o hrubé odhady, přesnější čísla na základě těžeb bude stát znát na konci roku. Výbor vyzval stát k předložení krizového plánu a novely lesnického zákona.
»To, že se kůrovcová kalamita dostala do takových rozměrů, v jakých je, není nic, na co by už řada odborníků neupozorňovala před řadou měsíců. Problém byl v minulosti, za působení bývalého lidoveckého ministra zemědělství Mariana Jurečky, dle mého názoru významně podceněn. V současné době je opravdu nutná důsledná spolupráce ministerstva
zemědělství a ministerstva životního prostředí, abychom alespoň následky co nejvíce mírnili,« reagovala pro náš list stínová ministryně životního prostředí KSČM Marie Pěnčíková.
Podle ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromíra Vašíčka se letos výrazně zhoršil zdravotní stav zhruba u dvou procent výměry lesů. Stromy uschly nebo byly vykácené, šlo přibližně o 44 tisíc hektarů lesních ploch. U 350 tisíc hektarů se zdravotní stav lesa zhoršil, zbývajících 78 procent ploch lesů je zatím bez viditelné změny.
Vašíček upozornil, že i v minulosti byly zaznamenány velké hmyzí kalamity, například ve 20. a 30. letech minulého století šlo o problémy způsobené bekyní mniškou, která poškodila 600 tisíc hektarů lesů. Při aktuální obnově lesa po kůrovci bude podle něj činit problém přemnožená jelení zvěř, která mladé stromky okusuje. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že kůrovcová kalamita změní tvář české krajiny. Podle něj jsou na vině smrkové monokultury a klimatická změna, kvůli které mají stromy málo vlhkosti na obranu před tímto broukem.
