Petr SUCHOŇ, moderátor
Kůrovcová kalamita naplno zaměstnává zpracovatele dřeva. V souvislosti s tím padají historické rekordy. V krkonošském národním parku lesníci zpracovali loni nejvíce dřeva za posledních 25 let.
Ivan BERKA, redaktor
Například tahle pila v Hejnicích zpracovala během kůrovcové kalamity 3 a půl tisíce kubických metrů dřeva. Je to dvojnásobek toho, co tady zpracují obvykle.
mluvčí
Tohle to je kmen modřínový, kulatina, která je napadená tím kůrovcem.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Je velmi těžké najít odběratele, a to nejenom v České republice, ale vlastně v celé Evropě.
Ivan BERKA, redaktor
A to proto, že kalamita je celokontinentální. V lesích se dál kácí ve velkém. Více dřeva lesníci zpracovali naposledy v roce 1994. Třeba lesníci ze správy Krkonošského národního parku za loňský rok vytěžili 52 000 krychlových metrů dřeva, 2× více než po orkánech Kyrill a Emma. Aby se dřeva zbavili, prodávají krychlový metr po sedmi stovkách a lidem, kteří mají palivové dříví pro vlastní potřebu. V době vrcholící kalamity byl dokonce kubík za symbolickou korunu. Prakticky jediným průmyslovým způsobem, jak využít kůrovcem napadené dřevo, je výroba palet. Použít se nedá ve stavebnictví ani na výrobu nábytku. A na příkladu Libereckého kraje si můžete udělat obrázek o rozsahu škod po přemnoženém broukovi.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
V roce 2017 v lesích vytěžili zhruba 10 000 kubíků kůrovcového dříví. V roce 2018 už to bylo 70 000 kubíků a v roce 2019 už to bylo zhruba 200 000 kubíků.
Ivan BERKA, redaktor
A neradostné jsou výhledy i na letošní rok, a to i přesto, že závěr roku na srážky bohatý byl.
Ludvík ŘÍČAŘ, ředitel, Lesy ČR, Liberecký kraj
Tím základním problémem je skutečně sucho. My sami ten problém nevyřešíme, ty lesy nezachráníme, ten kůrovec postupně ty smrky kromě těch nejvyšších poloh zničí.
