Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Kůrovcová kalamita v Česku nabírá obřích rozměrů. Podle posledních čísel je kůrovcemnapadena plocha o rozměrech 500 tisíc hektarů. Zjednodušeně se dá říct, téměř každý druhý smrk v zemi. Ministr životního prostředí Richard Brabec odhaduje, že v Česku bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady mluví dokonce o 50 milionech metrů. Vláda chce menším nestátním vlastníkům lesů v boji s kůrovcem pomoct. Dnes proto schválila nový dotační program, který má kompenzovat nízké výkupní ceny dřeva a pomoct při nákupu i výsadbě nových stromů. Letos a příští rok k dispozici dohromady až 2,5 miliardy korun.
/ Ukázka /
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /nestr. za ČSSD/
Pomůže to nestátním vlastníkům lesa při obnově, protože v případě, že bychom jim nepomohli, tak vlastně výdělek z lesů a prodej dřeva poklesl v celé středoevropské části, by jim neumožnil obnovu lesa, což by mohlo způsobit erozi půdy, oteplování, ztráta vodních zdrojů a tak dále, takže my si myslíme, že těchto 1,5 miliardy je účelně vynaložených s tím, že jsem dostal za úkol tuto částku vyhodnotit do konce roku a eventuálně požádat o další miliardu v prvním čtvrtletí příštího roku podle toho, jak se ta situace bude vyvíjet. Kůrovec napadl převážnou část České republiky, netýká se to jenom Moravy a Slezska, týká se to z hlediska už Vysočiny, jižních Čech a některých dalších krajů. Pouze pro vaši informaci v loňském roce se vytěžilo řádově 23 milionů kubíků dřeva kalamitního, z toho bylo řádově více než 13 milionů kubíků dřeva kůrovcového. Ta situace se bude v tomto rozsahu minimálně opakovat v letošním roce, to znamená, postihne to více než 2 procenta celkové výměry lesů.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ČSSD/
Ten program je hrozně důležitý pro to, aby především menší vlastníci lesů v České republice, kterých jsou doslova stovky tisíc, myslím, že jich je zhruba 300 tisíc, což je neuvěřitelné číslo, měli také nějaké prostředky na znovuzalesňování, protože oni se dostávají do situace, kdy v souvislosti s nižší, výrazně nižší cenou dřeva vlastně nemají dostatečné zdroje na zalesňování, a to je to, co teď řešíme, co bude po té válce. My teď sklízíme, doslova sklízíme těmi dopady toho, co, co se tady připravovalo 300 let, protože 300 let je tady zhruba takováhle struktura lesůa dlouho to nevadilo, ale bohužel teď je prostě jasné, že v souvislosti s pokračující klimatickou změnou ty dopady budou na ty smrkové monokultury takové. Jediné, co se dá dělat, je pestřejší les, to znamená, druhově i věkově, to znamená, tomu se říká trvale tvořivý les, sázet daleko více listnatých stromů, nechat více takzvané sukcesi, možná nějakému i přirozenému zmlazení, nechat druhy, které se dříve okamžitě mýtily nebo kácely, jako byly břízy, osiky a tak dále.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak tolik dnešní rozhodnutí vlády, pojďme představit hlavního hosta dnešní Devadesátky. Marek Turčáni je děkanem Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Dobrý večer přeju.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To, co dnes schválila vláda, myslím v letošním roce ona 1,5 miliardy na pomoc majitelům, soukromým majitelům lesů v tuzemsku, to je víceméně technické opatření nebo i to může být krok, který ve svém důsledku může pomoct zvládnout kůrovcovou kalamitu v tuzemsku?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Já jsem přesvědčený, že 1,5 miliardy v tomto roce a miliarda v tom dalším roce není nějaké, nějaké strategické rozhodnutí. Samozřejmě je důležité, aby se pomohlo vlastně těm správcům krajiny, a to hlavně těm menším, kteří v současnosti neskutečně ekonomicky strádají a my nemáme náhradu za tyto správce krajiny. My, když je ztratíme, tak vlastně celá ta, celá ta obrovská výměra napadených porostů zůstane bez jakékoliv správy a nebude stát moci velice rychle je něčím nahradit, proto já považuji tuto, tuto sumu, kterou dnes vláda schválila, za velice důležitou a my jsme se o ni zasazovali už od loňského roku a nakonec se to povedlo. Samozřejmě je absolutně nevyhnutné, aby se ty peníze velice správným způsobem utratily.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A přijímá vláda strategická rozhodnutí směrem ke zvládnutí kůrovcové kalamity, když připomeneme některá rozdělení České republiky do zón a upravení opatření podle míry zasažení těch konkrétních oblastí nebo třeba možnost odložit těžbu takzvaných souší, tedy stromům, ze kterých už kůrovec odlétl. Přibývá dostatek těch strategických rozhodnutí.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ano, ta strategická rozhodnutí nejsou vůbec jednoduchá, protože samozřejmě je, není úplně jednoduché vytvořit nějaký ucelený systém opatření, které by v konečném důsledku za několik let až desetiletí přinesly tvorbu pestřejších porostů, lesních porostů, které budou odolávat podmínkám, o kterých vůbec nevíme, jaké, v současnosti jaké budou. Čili přijala vláda několik nebo ministerstvo zemědělství přijalo několik vážných strategických rozhodnutí. To, že se území rozčlenilo, že se vytvořila oblast, kde vlastně není úplně nevyhnutné zpracovávat ty stromy, které napadl kůrovec a ve kterých kůrovec už není. To před tím nebylo celkem, celkem možné. Dále velice důležité opatření, které přijalo ministerstvo zemědělství, bylo to, že se prodloužila doba, v průběhu které se musí tyhle plochy po kůrovci zalesnit. Před tím se vlastník nebo uživatel lesa dostával do obrovských problémů, protože do 2 let to musel zalesnit a do 7 let zajistit takzvaně. Musel tam existovat stabilní lesní porost, to někdy bylo na úkor kvality a samozřejmě my víme, že v České republice máme ještě jeden obrovský problém, který není kůrovcový problém, ale je to problém, který celou situaci významně zhoršuje, a to je zvěř.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vidíte, čekal jsem sucho, pojďme to tady spojit, zvěř ve spojitosti tedy s tím, o čem se bavíme, tedy s kůrovcovou kalamitou.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Samozřejmě celý problém vzniknul, tak jak tady uváděl pan ministr Brabec, tak samozřejmě já do určité míry s tím souhlasím. Musíme si ale uvědomit, že v šestnáctém století vlastně to, co teď je Českou republikou, tak tady téměř vůbec neexistovaly lesy, které by společnost mohla využívat, proto vlastně vznikly ty monokultury, nejdříve borovice a pak smrku a v současnosti jsme se dostali do situace, kdy vlastně velice efektivním hospodařením zaměřeným na produkci kvalitní dřevní hmoty, smrkové dřevní hmoty, tak jsme naakumulovali obrovské množství toho smrku, on se pěstuje v současnosti přibližně na 50 procentech území všech českých lesů a připravili jsme vlastně podmínky na to, aby vznikl nějaký problém. My všichni víme, že když vlastně máme velice jednoduchý systém, ve kterém vznikne na jednom místě problém, tak ten problém se může v tom jednoduchém systému, který představují monokultury smrku velice rychle šířit.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To téma monokultura je samozřejmě také téma, budeme se jím ještě zabývat. Přesto si v tuto chvíli dovolím ještě otázku z pozice advokáta diaboli, jsou veškeré ty strategické v uvozovkách kroky vlastně jenom snahou působit, že stát něco dělá. Není to ve své podstatě boj s větrnými mlýny, který nemá dobré řešení?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
My jsme v akademické obci přibližně 15 let zpátky začali upozorňovat na to, že by se měly všechny ty opatření začít dělat. Samozřejmě pokud ten problém nenastane, tak politici nemají tendenci mu naslouchat. Teď ten problém nastal a samozřejmě až teď se hledají nějaká řešení. Čili v současnosti už nedokážeme najít to nejlepší řešení, my hledáme to nejlepší řešení z těch řešení, které na nás vlastně zbyly.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Čili jsme za nějakým zenitem, před kterým ta situace měla řešení, teď už to dobré řešení nemá, chápu to správně?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Je to tak. Kdybychom byli začali 20 let zpátky a byli bychom velice intenzivně a cíleně pracovali, tak by ta situace v současnosti pravděpodobně nebyla tak hrozivá. My jsme přesvědčeni, dělali jsme nějaké analýzy, že by k té, k tomu hynutí smrků bylo došlo. Nemuselo to mít takový celoplošný a masivní charakter.
Kůrovcová kalamita v Česku nabírá obřích rozměrů. Podle posledních čísel je kůrovcemnapadena plocha o rozměrech 500 tisíc hektarů. Zjednodušeně se dá říct, téměř každý druhý smrk v zemi. Ministr životního prostředí Richard Brabec odhaduje, že v Česku bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady mluví dokonce o 50 milionech metrů. Vláda chce menším nestátním vlastníkům lesů v boji s kůrovcem pomoct. Dnes proto schválila nový dotační program, který má kompenzovat nízké výkupní ceny dřeva a pomoct při nákupu i výsadbě nových stromů. Letos a příští rok k dispozici dohromady až 2,5 miliardy korun.
/ Ukázka /
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /nestr. za ČSSD/
Pomůže to nestátním vlastníkům lesa při obnově, protože v případě, že bychom jim nepomohli, tak vlastně výdělek z lesů a prodej dřeva poklesl v celé středoevropské části, by jim neumožnil obnovu lesa, což by mohlo způsobit erozi půdy, oteplování, ztráta vodních zdrojů a tak dále, takže my si myslíme, že těchto 1,5 miliardy je účelně vynaložených s tím, že jsem dostal za úkol tuto částku vyhodnotit do konce roku a eventuálně požádat o další miliardu v prvním čtvrtletí příštího roku podle toho, jak se ta situace bude vyvíjet. Kůrovec napadl převážnou část České republiky, netýká se to jenom Moravy a Slezska, týká se to z hlediska už Vysočiny, jižních Čech a některých dalších krajů. Pouze pro vaši informaci v loňském roce se vytěžilo řádově 23 milionů kubíků dřeva kalamitního, z toho bylo řádově více než 13 milionů kubíků dřeva kůrovcového. Ta situace se bude v tomto rozsahu minimálně opakovat v letošním roce, to znamená, postihne to více než 2 procenta celkové výměry lesů.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ČSSD/
Ten program je hrozně důležitý pro to, aby především menší vlastníci lesů v České republice, kterých jsou doslova stovky tisíc, myslím, že jich je zhruba 300 tisíc, což je neuvěřitelné číslo, měli také nějaké prostředky na znovuzalesňování, protože oni se dostávají do situace, kdy v souvislosti s nižší, výrazně nižší cenou dřeva vlastně nemají dostatečné zdroje na zalesňování, a to je to, co teď řešíme, co bude po té válce. My teď sklízíme, doslova sklízíme těmi dopady toho, co, co se tady připravovalo 300 let, protože 300 let je tady zhruba takováhle struktura lesůa dlouho to nevadilo, ale bohužel teď je prostě jasné, že v souvislosti s pokračující klimatickou změnou ty dopady budou na ty smrkové monokultury takové. Jediné, co se dá dělat, je pestřejší les, to znamená, druhově i věkově, to znamená, tomu se říká trvale tvořivý les, sázet daleko více listnatých stromů, nechat více takzvané sukcesi, možná nějakému i přirozenému zmlazení, nechat druhy, které se dříve okamžitě mýtily nebo kácely, jako byly břízy, osiky a tak dále.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak tolik dnešní rozhodnutí vlády, pojďme představit hlavního hosta dnešní Devadesátky. Marek Turčáni je děkanem Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Dobrý večer přeju.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To, co dnes schválila vláda, myslím v letošním roce ona 1,5 miliardy na pomoc majitelům, soukromým majitelům lesů v tuzemsku, to je víceméně technické opatření nebo i to může být krok, který ve svém důsledku může pomoct zvládnout kůrovcovou kalamitu v tuzemsku?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Já jsem přesvědčený, že 1,5 miliardy v tomto roce a miliarda v tom dalším roce není nějaké, nějaké strategické rozhodnutí. Samozřejmě je důležité, aby se pomohlo vlastně těm správcům krajiny, a to hlavně těm menším, kteří v současnosti neskutečně ekonomicky strádají a my nemáme náhradu za tyto správce krajiny. My, když je ztratíme, tak vlastně celá ta, celá ta obrovská výměra napadených porostů zůstane bez jakékoliv správy a nebude stát moci velice rychle je něčím nahradit, proto já považuji tuto, tuto sumu, kterou dnes vláda schválila, za velice důležitou a my jsme se o ni zasazovali už od loňského roku a nakonec se to povedlo. Samozřejmě je absolutně nevyhnutné, aby se ty peníze velice správným způsobem utratily.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A přijímá vláda strategická rozhodnutí směrem ke zvládnutí kůrovcové kalamity, když připomeneme některá rozdělení České republiky do zón a upravení opatření podle míry zasažení těch konkrétních oblastí nebo třeba možnost odložit těžbu takzvaných souší, tedy stromům, ze kterých už kůrovec odlétl. Přibývá dostatek těch strategických rozhodnutí.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ano, ta strategická rozhodnutí nejsou vůbec jednoduchá, protože samozřejmě je, není úplně jednoduché vytvořit nějaký ucelený systém opatření, které by v konečném důsledku za několik let až desetiletí přinesly tvorbu pestřejších porostů, lesních porostů, které budou odolávat podmínkám, o kterých vůbec nevíme, jaké, v současnosti jaké budou. Čili přijala vláda několik nebo ministerstvo zemědělství přijalo několik vážných strategických rozhodnutí. To, že se území rozčlenilo, že se vytvořila oblast, kde vlastně není úplně nevyhnutné zpracovávat ty stromy, které napadl kůrovec a ve kterých kůrovec už není. To před tím nebylo celkem, celkem možné. Dále velice důležité opatření, které přijalo ministerstvo zemědělství, bylo to, že se prodloužila doba, v průběhu které se musí tyhle plochy po kůrovci zalesnit. Před tím se vlastník nebo uživatel lesa dostával do obrovských problémů, protože do 2 let to musel zalesnit a do 7 let zajistit takzvaně. Musel tam existovat stabilní lesní porost, to někdy bylo na úkor kvality a samozřejmě my víme, že v České republice máme ještě jeden obrovský problém, který není kůrovcový problém, ale je to problém, který celou situaci významně zhoršuje, a to je zvěř.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vidíte, čekal jsem sucho, pojďme to tady spojit, zvěř ve spojitosti tedy s tím, o čem se bavíme, tedy s kůrovcovou kalamitou.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Samozřejmě celý problém vzniknul, tak jak tady uváděl pan ministr Brabec, tak samozřejmě já do určité míry s tím souhlasím. Musíme si ale uvědomit, že v šestnáctém století vlastně to, co teď je Českou republikou, tak tady téměř vůbec neexistovaly lesy, které by společnost mohla využívat, proto vlastně vznikly ty monokultury, nejdříve borovice a pak smrku a v současnosti jsme se dostali do situace, kdy vlastně velice efektivním hospodařením zaměřeným na produkci kvalitní dřevní hmoty, smrkové dřevní hmoty, tak jsme naakumulovali obrovské množství toho smrku, on se pěstuje v současnosti přibližně na 50 procentech území všech českých lesů a připravili jsme vlastně podmínky na to, aby vznikl nějaký problém. My všichni víme, že když vlastně máme velice jednoduchý systém, ve kterém vznikne na jednom místě problém, tak ten problém se může v tom jednoduchém systému, který představují monokultury smrku velice rychle šířit.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To téma monokultura je samozřejmě také téma, budeme se jím ještě zabývat. Přesto si v tuto chvíli dovolím ještě otázku z pozice advokáta diaboli, jsou veškeré ty strategické v uvozovkách kroky vlastně jenom snahou působit, že stát něco dělá. Není to ve své podstatě boj s větrnými mlýny, který nemá dobré řešení?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
My jsme v akademické obci přibližně 15 let zpátky začali upozorňovat na to, že by se měly všechny ty opatření začít dělat. Samozřejmě pokud ten problém nenastane, tak politici nemají tendenci mu naslouchat. Teď ten problém nastal a samozřejmě až teď se hledají nějaká řešení. Čili v současnosti už nedokážeme najít to nejlepší řešení, my hledáme to nejlepší řešení z těch řešení, které na nás vlastně zbyly.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Čili jsme za nějakým zenitem, před kterým ta situace měla řešení, teď už to dobré řešení nemá, chápu to správně?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Je to tak. Kdybychom byli začali 20 let zpátky a byli bychom velice intenzivně a cíleně pracovali, tak by ta situace v současnosti pravděpodobně nebyla tak hrozivá. My jsme přesvědčeni, dělali jsme nějaké analýzy, že by k té, k tomu hynutí smrků bylo došlo. Nemuselo to mít takový celoplošný a masivní charakter.
