„Smrky do nížin nepatří, je to horská dřevina náročná na chlad a vláhu. V teple a suchu prostě prosperovat nemůže," říká ředitel péče odboru o ekosystémy Správy Národního parku České Švýcarsko Jan Drozd.
Smrk je strom, který v posledních měsících plní v souvislosti s kůrovcovou kalamitou zpravodajství. Dlouho jej ale nejspíš plnit nebude, protože jen v Českém Švýcarsku by letos mohla být postižena kůrovcem až polovina všech smrků. V jiných regionech není situace o mnoho lepší.
* Jaká je současná situace s kůrovcovou kalamitou v Českém Švýcarsku?
Dělali jsme interpretaci družicových snímků národního parku v infračerveném spektru. Kůrovcem je napadeno přibližně 12 procent území národního parku. Což dohromady činí přibližně 560 hektarů. Ještě na jaře letošního roku byla poškozena jen čtyři procenta rozlohy, takže to dramaticky narůstá. Počet napadených stromů se zvyšuje geometrickou řadou. Předpokládám, že letos bude kůrovcovou kalamitou ovlivněno 30 procent území národního parku. To znamená, že zhruba polovina smrků v Českém Švýcarsku bude pokácena a nějakým způsobem asanovaná, nebo zůstane suchá stát.
* Je možné určit příčiny tak rozsáhlé katastrofy?
Má to spoustu příčin. Tím hlavním spouštěčem bylo loňské extrémní sucho. Další příčinou je to, že se prakticky v celé republice pěstuje stejnověký smrkový les. Před sto lety byla v Československu mnišková kalamita, po které byly znovu všude vysázené smrky. Tyto stromy do nížin nepatří, je to horská dřevina náročná na chlad a vláhu. V teple a suchu prostě prosperovat nemůže. Tím je tato dřevina oslabená a nemůže se bránit kůrovci. Ten je až sekundárním škůdcem. Pokud je dřevina zdravá a ve svých optimálních podmínkách, tak se jeho náletu ubrání. Pokud je někde, kde být nemá a ještě je navíc zaschlá, nemá šanci se ubránit.
Celý článek najdete v Týdeníku Ústecko.
