ROZHOVOR
Globální oteplování zasáhlo v masovém měřítku nejvíce Českou republiku! A především Moravu a Slezsko. Vyplývá to alespoň z prohlášení některých politiků včetně předchozího ministra zemědělství Mariana Jurečky. Za přemnožení kůrovce může totiž podle nich vlastně pouze změna klimatu. Jenže neúprosná řeč statistik staví tento názor do poněkud odlišného světla.
Jak je totiž možné, že kůrovec na území Moravy a Slezska napadl v průměru téměř dvacet krychlových metrů dřevní hmoty na jeden hektar smrkových porostů (v celém Česku pak v průměru necelých patnáct) a například v sousedním Polsku či Rakousku jen tři a v Německu (Bavorsku a Sasku) čtyři až pět krychlových metrů?
Česko je tedy kůrovcovou kalamitou zasaženo několikanásobně intenzivněji, nejvíce ze všech středoevropských států.
Tady něco nehraje. Může za to skutečně jen počasí?
„V současnosti u nás panuje převažující tendence přesunout vinu jen na přírodu. Ale samozřejmě to tak není," uvádí Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, expert poradenské služby v oboru ochrany lesa včetně území Znojemska (LOS).
„Nepříznivý průběh počasí v posledních dvou desetiletích a zejména extrémní výkyvy v posledních třech letech, to je samozřejmě jedna z hlavních příčin katastrofy. Na vině je ale rovněž i málo funkční systém ochrany lesa. Například dříve byl kůrovcem napadený strom zpravidla asanován v krátké době po jeho objevení, zatímco dnes na to často nestačí ani lhůta v řádu měsíců. To je mimo jiné také důsledek ochrany lesa, kterou silně omezují výběrová řízení. Státní podnik Lesy České republiky je například musí vypisovat i v současných krizových situacích," uvádí Jan Liška.
Připomíná také, že zatímco ještě na počátku devadesátých let bylo v sektoru lesního hospodářství zaměstnáno kolem padesáti tisíc pracovníků, dnes je to stěží patnáct tisíc.
O uměle založené lesy, zejména pak o jehličnaté, je prostě třeba pečovat systematicky.
„To nás učili už na vysoké. A v ochraně lesa je nejdůležitější prevence, která se v posledním období z mnoha příčin stále více zanedbala," zdůrazňuje Jan Liška.
Celý rozhovor najdete ve Znojemsku.
