Lesníci ještě nestačili vytěžit všechny stromy napadené kůrovcem a je tu další problém. Zatímco v běžných letech se tento brouček rozmnožuje obvykle dvakrát za rok, letos se kvůli časnému nástupu suchého a teplého počasí vyrojí nejméně třikrát, možná i čtyřikrát.
Nálet nových brouků tak může být pro řadu dalších smrkových porostů doslova smrtící. A nejen na severní a střední Moravě a ve Slezsku, ale po celé republice. Některé lesní porosty tak už zřejmě nepůjde zachránit.
Problémy s kůrovcem včera řešil i sněmovní zemědělský výbor. Poslanci probírali nejen dosud přijatá opatření k vyřešení současné kalamity, ale i potřeby jednotlivých subjektů hospodařících v lesích.
Výbor přijal usnesení, ve kterém žádá premiéra a příslušné ministry například o vyhlášení mimořádného stavu, zajištění zahraničních pracovníků pro potřeby těžby nebo průběžné informování členů výboru o stavu řešení.
Vyhlašovat krizový stav ale ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) i ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO) ještě koncem května nechtěli. „Nechceme zatěžovat obyvatelstvo. Hledáme všechny možné způsoby, jak vyřešit kalamitu bez krizového stavu, ale nevylučuji to," sdělil tehdy Milek.
Sněmovna by se měla kvůli kůrovci mimořádně sejít nejspíš na přelomu června a července.
V horku se kůrovci daří
Ministerstvo zemědělství by podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka (piráti) mělo vysvětlit, proč nezasáhlo dříve a jak se k situaci stavěla dozorčí rada Lesů ČR.
Odborníci na ochranu lesa potvrzují, že proti loňsku se v některých lokalitách objevuje až desetinásobné množství kůrovců. Uvádí to například na portálu kurovcoveinfo.cz Jan Příhoda.
(Pokračování na str. 4)
Kůrovcová kalamita hrozí už v celé republice
(Pokračování ze str. 1)
Měření ze 473 odchytových míst téměř po celém Česku potvrzují, že populace lýkožrouta smrkového vzrostla meziročně ve 46 (80 procent) z 58 porovnávaných okresů.
V 33 okresech je meziroční nárůst kůrovce o více než 100 procent a ve 13 okresech byl odchycen dokonce oproti loňsku více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách.
„Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami a dlouhodobé oslabení porostů suchem," uvedl Příhoda.
Kůrovec se letos začal rojit zhruba o měsíc dříve a lze očekávat minimálně tři rojení. Pokud by pokračovalo teplotně nadprůměrné počasí jarních měsíců, hrozí i čtvrté rojení. „Možnost zastavit kůrovce je v takovéto populaci minimální," dodal.
Navíc stromy podle něj už nemají dostatek vláhy na tvoření pryskyřice, kterou se proti kůrovci v minulosti bránily.
Jak Právu potvrdil lesnický specialista Aleš Erber, šíření kůrovce podporuje nejen nevhodná druhová skladba lesů s výraznou převahou smrku především v nízkých a středních polohách, ale i špatná struktura a velká zahuštěnost těchto porostů. Dřeviny mají špatný poměr koruny a kořenového systému. To snižuje nejen stabilitu porostů proti častým vichřicím, ale hlavně příjem vody, kvůli které pak stromy více trpí nedostatkem vláhy.
Pily nezvládají
Podle něj jde o obrovskou kalamitu, jejíž ekologické a ekonomické dopady se člověk musí snažit omezit, ale není v silách lesníků ji úplně a na celém území zastavit. „Lesníci by se měli soustředit na lokality, kde má zásah proti kůrovci ještě smysl. A v oblastech, kde již kůrovec porosty zničil, přestat těžit a souše dočasně a v některých případech klidně i trvale nechat stát. Snížil by se tlak dodávek dříví snížené kvality na trh, personální kapacity by se mohly přesunout na aktivní boj. Vytvořil by se tím i prostor pro vnos buků a jedlí, které potřebují při výsadbě přistínění," uvedl Erber. Prosadit to, bude ale podle něj velmi těžké.
Kalamitního kůrovcové dříví se jen loni vytěžilo asi 5,5 miliónu kubíků, tedy asi 30 procent z celkových těžeb. Letos to ale zřejmě bude daleko víc. To vytváří obrovský tlak na zpracovatele, zejména pily, které na zpracování tak velkého množství dřevní hmoty nemají kapacity.
Navíc kvůli kůrovcovým těžbám i v dalších evropských státech se zcela zastavil vývoz českého dříví. Toho se loni vyvezlo přes sedm miliónů kubíků, asi 3,5 miliónu metrů krychlových dříví se pak dovezlo. Velký podíl z tohoto objemu tvořily dodávky dříví s certifikací FSC, která v potřebném množství v ČR chybí a po kterém je čím dál větší poptávka ze strany nábytkářů, jejichž trh v tuzemsku roste sedmý rok v řadě.
Asi 2,5 miliónu m3 se tak nestačí letos zpracovat a zřejmě zůstane na suchých nebo mokrých skládkách.
Nyní má stát již zajištěno dvě stě skladovacích míst na půl miliónu kubických metrů v okolí nádraží a drah, zbytek bude na jiných skládkách nebo například po ošetření zůstane v lese.
„Budeme vytvářet mokré a suché sklady, převážně tedy suché, protože v dnešní situaci, kdy neprší a průtoky řek jsou na 20 až 30 procentech, těžko můžeme odebírat větší množství vody na kropení klád tak, aby se nezhodnocovaly," uvedl nedávno Milek.
Podle Erbera by se ale na mokré skládky mělo svážet jen zdravé a kvalitní dříví. „Kůrovcové souše nemají smysl a kropení dříví s kůrovci pod kůrou má svá rizika a limity například v dostatku vody," dodal Erber.
Podle něj by se v kalamitních a vysoce rizikových oblastech mělo veškeré pokácené dříví, kde ještě kůrovec nedokončil vývoj a neopustil strom, odkornit, i třeba na skládkách v lese pomocí mechanizovaných adaptérů, což by zabránilo šíření kůrovců během jeho převozu na pily.
Podle Milka by měla společnost ČD Cargo do konce roku navýšit přepravní kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagónů. Jeden by měl stát kolem 80 tisíc eur, celkové náklady na nákup vagónů tak přesáhnou miliardu korun.
V lesích navíc údajně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků. Podle Milka by se měla urychleněji udělovat pracovní povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska.
Ministerstvo zemědělství plánuje i větší dotace pro lesníky. O tři sta miliónů by se pro soukromé subjekty měla navýšit dotace na obnovu lesa a o 140 miliónů korun dotace na technická zařízení.
