Českokrumlovsko – Extrémní sucho z léta dopadá na lesy v regionu i během zimy. Proto nejenom Velešínští, jak Českokrumlovský deník již informoval, se obávají kůrovcové kalamity.
Tento dřevokazný brouk sice momentálně prakticky neví o světě, jelikož se oddává zimnímu spánku, ale kdoví co bude, až se patřičně oteplí a lýkožrout se stane aktivní.
Už teď má město Velešín těžbu uschlých a usychajících stromů mnohem vyšší, než bylo původně v plánu.
„Já bych řekl, že není až takový problém kůrovec, jako velké sucho," míní Radek Märtl, který obhospodařuje lesy městyse Frymburk. „Lesní partie na skalách a některé další lokality jsou suché, suchem trpí hlavně smrk, který má povrchové kořeny. Trpí i mladší porosty založené na bývalých zemědělských pozemcích, kde bývala meliorační opatření a kde kvůli tomu klesla hladina spodní vody ještě níž. Kůrovec je až druhotný problém. Napadá totiž suchem oslabené stromy a jejich vrcholky. Domnívám se tedy, že za současným usycháním stromů nevězí kůrovcová kalamita." Kůrovec jenom oslabeného stromu využije. Nicméně podle frymburského lesníka v současnosti lesy kolem Frymburka suchem již nestrádají, vzhledem k tomu, že tam během zimy často pršelo a hladina vody už je zase na zpátky své obvyklé výšce. „Pokud by se ale mělo sucho opakovat, bude to katatastrofa pro smrkové porosty," podotkl Radek Märtl. „Obávám se, že problém s kůrovcem bude," řekl lesní správce Radek Kordač z Lesní správy Český Krumlov Lesy ČR, s. p. „Problémem je, že hlavně smrk je oslabený suchem a tím, že kvetl a tvořil šišky." Smrky měly totiž loni v létě semenný rok, který se opakuje za zhruba pět až sedm let.
„A vláhy je pořád málo. Nejlepší by bylo, aby napadla pořádná sněhová peřina, která by pak pomaličku odtávala," přiblížil Radek Kordač. „Souše v lesích pořád přibývají i v zimě, to je tím suchem. Potřebovali bychom nízké teploty a déšť," shrnul.
Kůrovec k tomu, aby si nastartoval životní cyklus a pořádně se probudil, potřebuje příjemné vyšší teploty nejméně po dobu dvou týdnů.
Zatímco městys ve frymburských lesích těží podle běžného plánu, v lesích na Krumlovsku a Kaplicku těžba přesahuje obvyklé množství. „V lesích je abnormálně souší, pořád je dotěžujeme," přitakal lesní správce Radek Kordač.
Velké riziko vzniku kůrovcové kalamity hrozí i v lesích města Kaplice, která obhospodařuje zhruba 800 hektarů. Také tam neustále přibývají suché stromy a jsou průběžně asanovány. „Zvýšily se tedy nahodilé těžby," potvrdil mluvčí města Jan Bohdal. „A to především kvůli suchu a sekundárnímu napadení stromů podkorními škůdci."
Pokud si někdo spokojeně zamnul ruce, doufaje, že dřevo na otop tedy sežene snadno a za levnější peníz, tak je to jak kde.
„Těžbu mají na starosti najaté firmy, které dřevo zpracovávají a obchodují s ním. A samovýroby dřeva se odehrávají v běžném rozsahu. Cena palivového dříví tedy zůstává stejná," konstatoval Radek Kordač.
Město Kaplice cenu palivového dříví snížilo.
Lýkožrout smrkový Lýkožroutdorůstávelikosti4–5,5mm. Spokračujícímjarem(od koncedubnadozačátku května) se brouci probouzejínasvémzimovištivestromě,kdese vyvinuli,arojí se. Dospělí brouci vyletíanapadají poškozenéneboporaženéstromy. Zavrtaní podkůroustromůstráví většinusvéhoživota. Živí se lýkem, které zajišťuje transportvodya živinvestromu,atímho poškozuje. Smrkse aledourčitémírydokážebránit. Kdyžbrouknaruší pryskyřičné kanálky, vyvalí senaněj míza, kteráhopřilepí. Zdroj:Wikipedia
