Kůrovec, se kterým se po orkánu Kyrill potýkala Šumava nejvíce zhruba před pěti lety, letos napadl znovu méně stromů než v loňském roce. Suché a teplé léto mu ale vyhovovalo, a příští rok by tak znovu mohl škodit více.
ŠUMAVA Dokud ve stráních nad Prášilským potokem neudeřil v roce 2007 orkán Kyrill, jen málokdo by poznal, kudy na jeho březích vede hranice mezi bezzásahovým územím a místy, kde smějí lesníci kácet.
Dnes je rozhraní na první pohled znatelné. Na jedné straně totiž ještě trčí uschlí smrkoví velikáni, pod kterými už vyrůstá nový les, na druhé straně zatím na první pohled vládne tráva. Na obou místech řádil vítr a kůrovec a dospělý les zničili. Místa se ale liší přístupem v dalším hospodaření.
Příroda i člověk tady mají stejný cíl, znovu tyto plochy proměnit v zelené moře nedaleko hranic s Bavorskem. „Nacházíme se na místě, kde začal les odumírat právě po narušení větrem. Následně nastoupil kůrovec, kvůli kterému postupně horní stromové patro zcela odumřelo," vysvětlil náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava pro oblast lesních ekosystémů Jan Kozel.
Na Dačicku je kalamita
Právě problematiku zásahů proti kůrovci a to, jak se na obávaného škůdce lesní hospodaření v nejcennějších lesích Šumavy připravuje, měla prezentace v terénu přiblížit. V letošním roce lesníci v národním parku znovu vytěžili méně kůrovcem napadaného dřeva než vloni, kvůli teplu a suchu ale předpokládají, že v příštích letech by mohla být tendence opačná.
V jiných částech republiky přitom hlásí například Lesy České republiky zvýšený počet kůrovce už v letošním roce, situaci na Dačicku nebo na Vysočině přitom neváhají nazývat kalamitním stavem.
„S ohledem na tuto intenzivní kůrovcovou gradaci, která probíhá na mnoha místech hospodářských lesů v Česku, je to dobrý trend. Ukazuje se, že ani intenzivní hospodářské zásahy v lesích nemusejí znamenat zabránění nebo zmírnění kůrovcových kalamit. Je to škůdce, který si vezme to, co chce. Stačí, aby bylo suché a teplé počasí," podotýká ředitel parku Pavel Hubený.
Na obrovské sucho upozorňuje i starosta Modravy a šéf svazu šumavských obcí Antonín Schubert. „Situace se může znovu rychle zhoršit a nejsem si jistý, že způsoby boje proti kůrovci, které správa prezentuje, jsou dostatečné," konstatoval.
Podle Hubeného je kůrovec přirozenou součástí každého smrkového porostu, jeho funkci ale v hospodářských lesích supluje člověk, který největší stromy těží. „Tam, kde člověk nehospodaří, padají nejstarší stromy za oběť kůrovci, což ale zároveň umožňuje lesu přežít, protože se tak uvolňuje prostor pro stromy čekající v podrostu," vysvětlil Hubený a přímo v terénu ukazoval, jak velké množství semenáčků smrků se dá najít i na pasece, která byla záměrně vykácená.
Lesníci proto na takových místech s vhodnými podmínkami vysazují především další dřeviny, například jedle, které se vyskytovaly v původní skladbě lesa a dokážou smrku konkurovat. Ani ty ale není možné vysadit všude, smrk je na šumavské podmínky adaptovaný tak dobře, že pokud dostane větší prostor a dostatek světla, ostatní stromy zkrátka pohltí.
Ideálem je 500 stromů na hektar
Těžba stromů napadených kůrovcem po orkánu Kyrill na Šumavě vygradovala v roce 2010 a od té doby plynule klesá až k letošním hodnotám, kdy správa parku registrovala ke konci října necelých 17 tisíc kubíků smrkového dříví, které muselo být po napadení kůrovcem vytěženo. Pro srovnání, za celý loňský rok to bylo o skoro šest tisíc kubíků více.
„I díky tomu, že nemusíme bojovat jen s následky kalamity, máme prostor pro pečlivější přípravu opatření, která provádíme převážně v mladších porostech většinou vysazených ještě před vznikem Národního parku Šumava," upozornil tiskový mluvčí parku Jan Dvořák. Lesy vybrané pro takové zásahy se nacházejí i na přechodu národního parku v Chráněnou krajinnou oblast Šumava. Jsou to vysazované porosty staré několik desítek let, ve kterých zatím jednoznačně dominuje smrk, na rozdíl od horských smrčin ale mají větší potenciál pro rozšíření jedlí a třeba také místy hojných buků.
„V lese okolo nás je asi 2 300 stromů na hektar, které jsou stejně staré. Snažíme se proto na podobných místech kácet tak, aby vybrané stromy dostaly více prostoru, a chceme podporovat i menší stromy z přirozených náletů a jiných druhů," popsal vedoucí územního pracoviště Prášily Marek Drha.
Po všech zásazích by měl vzniknout les, ve kterém bude na hektaru jen asi 500 vzrostlých, ale různě starých stromů, mezi kterými bude i větší podíl jedlí a buků. „Snažíme se také, aby smrky tvořily hustější koruny, díky kterým lépe odolají náletům kůrovce. Ten se totiž skrz hustou ochranu jehlic hůře dostává až ke kmeni," doplnil Jan Kozel.
„Nechci bránit parku v jeho boji proti kůrovci, ale myslím si, že těžby v lesích nenapadených kůrovcem je příliš a že jde znovu o zisky z prodeje dřeva," prohlásil Schubert. Takových lesů, ve kterých se jejich druhová skladba už dnes blíží plánovaným ideálům, jsou podle náměstka na Šumavě desítky procent, těží ale především ze specifických podmínek a netvoří větší celky. Vhodnými zásahy je na nich možné podpořit rozvoj buků, jedlí, ale třeba i jeřábů.
***
Fakta
Těžba v Národním parku Šumava v roce 2015
Ke konci října v lesích národního parku evidovali 16 920 m3 dřeva, které muselo být vytěženo a odkorněno kvůli napadení kůrovcem. Za celý rok 2014 to přitom bylo 22 900 m3. Od roku 2010 počet kůrovcem napadených stromů plynule klesá, trend by ale pro příští rok mohlo zvrátit letošní teplé a suché počasí. Nejvíce kůrovce se letos objevilo v blízkosti bezzásahových území v okolí Modravy, Srní a Českých Žlebů. Naproti tomu kvůli dubnovému orkánu Nyklas a několika letním bouřkám, které se přes Šumavu přehnaly, přibylo dřeva z vývratů a polomů. V roce 2014 lesníci správy parku zpracovali pouze 6 197 m3 takového dřeva, v letošním roce to bylo ke konci října 50 123 m3 dřeva. Konečná čísla budou prý ještě o stovky kubíků vyšší.
