GENERÁLNÍ ŘEDITEL STÁTNÍHO PODNIKU LESY ČESKÉ REPUBLIKY (LČR) JOSEF VOJÁČEK:
Pokud nepřijde chladné a deštivé léto, které by rojení kůrovce omezilo, kalamita v lesích hned tak neskončí. Do obnovy ale stát investuje miliardy. Sázejí se úplně jiné lesy, odolnější a lépe připravené na změnu klimatu.
* Kůrovcová kalamita v Česku trvá zhruba pět let. Byly vytěženy už desítky milionů kubíků napadeného dříví. Razantní opatření k potlačení kůrovce přijal v těchto dnech i stát. Bude to k zastavení stačit?
Do přijaté novely lesního zákona vkládám velké naděje. Umožní nám zasahovat v oblastech, kde to má ještě smysl, a naopak můžeme zatím nechat stát lesy se soušemi, ze kterých už kůrovec vylétl. Kalamita totiž dosáhla rozměrů, kdy se už ocitáme za hranicemi možností našich těžebních kapacit. Právě možnost přesunout zaměstnance i techniku do postižených oblastí, kde lze ještě těžbou dalšímu šíření kůrovce zabránit, nám hodně pomůže. Stejně jako prodloužení doby na zalesňování vzniklých holin v nejohroženějších oblastech a prodloužení času na zajištění nových porostů. Nově se snažíme do těžeb více zapojovat další síly včetně vlastních kapacit.
* V nejbližší době ale kůrovec znovu vylétne. Jak se bude situace letos vyvíjet?
To zatím nevíme a ani neodhadneme. Pokud by ale pokračoval dosavadní vývoj teplého počasí, lze očekávat další gradaci kůrovce.
Tomu nevadí třeskutý mráz ani vysoké teploty. Nejlépe se mu ale daří v teple a suchu. Bohužel takového počasí jsme zatím ve druhé polovině zimy a nastupujícím jaru byli svědky.
* Bude tedy záležet na dalším vývoji počasí?
Počasí je bezkonkurenčně nejzásadnější faktor. Kůrovci se rozmnožují geometrickou řadou, jedna samička naklade zhruba 60 vajíček. Pokud je sucho a teplo, vyvinou se v posledních letech tři, v některých oblastech i čtyři generace. Počet brouků, kteří nalétávají do dalších porostů, tak výsledně roste exponenciální řadou. Pro další vývoj kůrovcové kalamity je proto podstatný počet generací, které bude kůrovec schopen letos dokončit. K tomu, aby se tento masivní vývoj přerušil, by stačilo, kdyby se podařilo během roku vynechat alespoň jedno rojení. K tomu by přispělo chladné a deštivé léto, ale to zatím nelze očekávat. Situace v podstatě dospěla tak daleko, že bez pomoci přírody kalamitu nezastavíme. Není to v našich lidských ani technických silách. Neznamená to ale, že bychom tento doslova sisyfovský boj vzdávali.
* Za kolik let se tedy může kalamita dostat pod úplnou kontrolu?
Jak už jsem říkal, bude velmi záležet na počasí. Pokud nám příroda nepomůže, obávám se, že délka kalamity bude přímo úměrná zásobám smrku v nižších oblastech republiky. Bohužel taková je realita a je lepší být na ni připraven. Myslím tím být připraven na to, že takto uvolněný prostor musíme co nejrychleji, v řádu několika málo let, osázet novým lesem, jinak bude obnova lesa nesrovnatelně delší, dražší a technicky složitější. Ideální by bylo využít k tomu i „přirozenou obnovu" lesa, ta ale na mnoha místech není možná.
Celý článek najdete v Právu.
