Autor: JAN VESELÝ
Rubrika: Severní Čechy
V Krušných horách opět umírají stromy na desítkách tisíc hektarech
Krušné hory - Pokud nemá Krušné hory postihnout katastrofa, musí stát uvolnit v následujícím desetiletí zhruba 9 - 10 miliard korun na obnovu zdejších lesů. Anebo tyto peníze musí sehnat vrcholní i krajští politici z jiných zdrojů. Stromy, které tu byly vysázeny zhruba před třiceti lety jako záchrana, začaly ve velkém umírat.
Tentokrát to však není kvůli škodlivinám v ovzduší tak jako v 70. letech 20. století, ale kvůli chemikáliím usazeným za desetiletí v půdě. Smrk pichlavý a bříza bělokorá, kterou sem nechali odborníci před lety vysázet pro jejich odolnost, nevydržely kvůli kyselosti zeminy způsobené usazenými tunami oxidů síry ani polovinu plánované životnosti.
Stromy jsou také napadeny řadou chorob a ničí je přemnožená zvěř. V současné době tu porost vymírá na zhruba 39 tisících hektarech. Pokud nebudou lesy obnoveny, mohou hory za čas vypadat jako kopce na Balkánu - holé, kamenité a jen s trávou a plevelem. To by mohlo mít dopad na život na většině území severních Čech - ihned by se zvýšila prašnost, hory by mohly přestat plnit funkci největší zásobárny pitné vody pro severozápad Čech a nebylo by možné se tu rekreovat. Je jisté, že hory by také "vymřely", neposkytovaly by zvířatům dostatek úkrytu.
Stromy hory zachránily, ale nevydržely
Vůbec nejhorší je situace ve východní části Krušných hor, v okolí Teplicka. Naopak čím západněji, tím je stav hor lepší.
Smrk pichlavý a bříza bělokorá do Krušných hor nepatří. Ovšem ten, kdo by chtěl kritizovat jejich výsadbu a argumentoval tím, že i proto nevydržely, byl by na omylu. Z tuzemských stromů nerostlo v Krušných horách kvůli drtícímu znečištění z elektráren, dolů a průmyslových podniků, jaké oblast zažívala od roku 1948, nic. Po pokusech se chytily právě jen bříza bělokorá a zmíněný smrk pichlavý.
"Velká emisní kalamita v druhé polovině dvacátého století měla na svědomí 40 tisíc hektarů lesů," říká Jan Ferkl, ředitel Krajského inspektorátu Lesy ČR Teplice. Poškozeny byly tehdy lesní porosty zhruba od nadmořské výšky 500 metrů, zcela zničené pak byly lesy od 700 metrů do 900 metrů nad mořem.
VYMÍRÁ 39 TISÍC HEKTARŮ LESA.
Podle plánu by měly být Krušné hory osázeny novými dřevinami, má jít o smrk ztepilý a listnáče, hlavně buky a duby. Jen to může umírající lesy zachránit. Ovšem na celou náročnou operaci chybí peníze.
Pro ilustraci pekla, jaké panovalo v Krušných horách, lze uvést, že v roce 1947 na 64 tisíc hektarů (rozloha hor) spadlo 360 tisíc tun oxidů síry, v roce 1977 už 1,035 milionu tun a vše kulminovalo počátkem 80. let. Celkem v období 1947 až 2000 přesáhl spad 26,5 milionu tun. Chceteli, tak si představte, že na každý hektar spadly v průběhu let skoro dva kamiony plné síry a vše zůstalo v půdě. Právě kvůli její kyselosti stromy začaly opět umírat.
Úloha "pichláčů" končí
"Smrky pichlavé a břízy Krušné hory zachránily, jejich úloha ale teď končí," říká ministr zemědělství Petr Gandalovič. Před holými pláněmi varoval na konferenci Rozvoj Ústeckého regionu, životní prostředí a zdravotní stav obyvatel, kterou pořádala v pondělí ústecká univerzita a senátor Pavel Sušický.
Břízy a smrky pichlavé byly v horách vysázeny po desítkách milionů. Nyní se mnohde jeví jako zdravé a laik nemusí postupné odumírání postřehnout, ovšem dřeviny jsou od kořenů ve větším či menším stupni rozpadu.
"Dřevo z Krušných hor nelze až na výjimky použít na nic jiného, než na štěpku, nepřichází v úvahu, že by se z něj vyráběl třeba nábytek," dokresluje stav Luděk Forman, krajský zastupitel, který se obnovou lesů zabývá. Jak moc jsou lesy citlivé, ilustruje i na následujícím příkladu. "Už se zdálo, že je vyhráno, kdyby v roce 1996 nepřišla taková zima, byly by snad hory zachráněny. Byla ohromná inverze a velké teplotní rozdíly, porost to zničilo, byla to poslední rána," vysvětluje. Pokud se ke kyselosti přidá dramaticky přemnožená zvěř, jejíž stavy myslivci nezvládli, je katastrofě blízko. "Hrozí opravdu katastrofa srovnatelná s tou v 70. letech," říká Gandalovič.
Podle plánu by měly být Krušné hory osázeny novými dřevinami, má jít o smrk ztepilý a listnáče - buky a duby. Podle mluvčí Lesů ČR Šárky Kubelkové se počítá i s jeřábem, břízou pýřitou, javorem klenem a různými druhy olší. Plán počítá s tím, že v jednotlivých oblastech bude poměr jedna třetina listnatých stromů a dvě třetiny jehličnanů. Hlavním problémem jsou ovšem peníze, podle hrubých propočtů vyjde osázení 1000 hektarů lesa na 300 milionů korun. Při třiceti tisících hektarech se lesáci dostávají na částku 9 - 10 miliard korun. Podle Gandaloviče nebude možné tento problém řešit bez pomoci fondů Evropské unie. "Jde o dlouhodobý projekt, s nímž ale musíme začít co nejdříve," míní. Tisíc hektarů krušnohorští lesníci stihnou osázet za rok. "Uděláme vše proto, aby finančních prostředků na záchranu bylo dost," dodává ministr.
***
* Příčiny hrozících potíží 1. Drsné klima náhorní plošiny Krušných hor, na které nebyly náhradní dřeviny geneticky vybaveny (osivo pocházelo z méně drsných podmínek) 2. Poškození plynnými imisemi v počátku života, oslabení vlivem silné kyselosti půdy 3. Mechanické poškození sněhem a námrazou 4. Napadení houbovými chorobami jako důsledek celkového oslabení organismů stromů
* Poškození hor situace v 2. pol. 20. stol. Poškození lesů narůstalo po roce 1948 s budováním těžkého průmyslu a tepelných elektráren v podkrušnohorské pánvi. Do 70. let dvacátého století odumíraly jednotlivé stromy. Koncem 70. let poškození přerostlo v plošné odumírání lesů. To je největší ekologická katastrofa v dějinách Evropy způsobená člověkem. Poškození způsobily imise tepelných elektráren (SO2, Nox a popílek). Žádná z elektráren v Podkrušnohoří nebyla v té době odsířena. Spad SO2 v celé oblasti vzrostl z 80 000 tun v roce 1947 na 360 000 tun v roce 1967 a na 1,035 milionu tun v roce 1977. Po roce 2000 poklesl pod 200 000 tun za rok. Celkem v období 1947 až 2000 přesáhl spad SO2 v této oblasti 26,5 milionu tun. Holiny se zalesňovaly od 70. let až do počátku 90. let.
Foto popis: ODSÍŘENO, ALE... Elektrárny na severu Čech jsou již kompletně odsířené, ovšem v půdě v Krušných horách zbylo ohromné množství škodlivin, které sem byly chrleny od roku 1948.
