Výrazná absence srážek, mírné zimy a zvyšující se průměrná roční teplota. To jsou faktory, které mohou za pokles hladiny spodní vody v půdě a za zhoršující se zdravotní stav dřevin.
Usychají zejména smrky, které navíc decimuje václavka a kůrovec. Své o tom vědí lesníci z Lesní správy města Krnova. Vloni kvůli tomu vytěžili dvaapůlkrát více dříví, než v předchozím roce. Ani letos situace není lepší. Navíc se musejí vypořádat s finančně nákladnou obnovou vytěžených ploch.
"Suchem jsou oslabeny všechny dřeviny, ale smrk má plošný a mělce ukotvený kořenový systém, a proto je touto změnou přírodních podmínek postižen nejvíce. Oslabené stromy jsou potom náchylnější k napadení houbou václavkou a kůrovci. Ostatně václavka smrky na Bruntálsku oslabuje významně již více jak deset let," uvedl jednatel společnosti Ivan Vrátný. Situaci v loňském roce ještě zhoršil semenný rok, protože tvorba semen strom také výrazně oslabuje, a přemnožení nepůvodního druhu kůrovce - lýkožrouta severského. "Ten má od našeho hlavního škůdce lýkožrouta smrkového odlišný vývoj. Napadá střední část kmene stromu, čímž je ztíženo jeho monitorování, a jeho vývoj je tak rychlý, že po jeho dokončení jsou napadené stromy ještě zelené. Mladí brouci nenapadají sousední stromy, ale "rozsévají" se po velké ploše lesních porostů," vysvětlil Ivan Vrátný.
V loňském roce došlo k výraznému napadání porostů kůrovcem na přelomu měsíce července a srpna, kdy suché a teplé počasí vytvářelo pro jeho vývoj ideální podmínky. Napadené stromy se musely urychleně z lesa odstranit, k čemuž lesní správa povolala dva harvestorové uzly - speciální těžební stroje s vyvážecími traktory. "Celkem jsme v roce 2015 vytěžili 52 tisíc kubíků. Kůrovcem napadené dříví je ale znehodnoceno zamodráním a případně zapařením, což má vliv na jeho zpeněžení. Cena takovéto kulatiny k pilařskému zpracování je o 500 až 700 korun nižší, než u dříví bez napadení. V letních měsících navíc vytěžené dřevo rychle vysychá a praská. Při větším rozpraskání přechází kulatina k pořezu do kvality vlákniny na výrobu papíru, a to za cenu opět o 500 až 600 korun nižší. Proto je potřeba dřevo po vytěžení co nejrychleji vyexpedovat z lesa k odběratelům," řekl jednatel a upřesnil, že cena za kubík zdravého dřeva se pohybuje kolem 2100 korun.
Letošní teplá a na sníh chudá zima přemnoženou populaci kůrovce nesnížila a jarní rojení kůrovce se projevilo v plné síle. "Kůrovcem jsou plošně napadeny všechny porosty nejen u naší lesní správy, ale na celém Bruntálsku. Podobná situace je i na střední Moravě a na Jablunkovsku. Bez mimořádného klimatického obratu není v silách lesníků odumírání oslabených smrků na Bruntálsku zastavit," dodal.
Po vytěžených stromech zůstává v porostech značné množství klestu, který se musí kvůli obnově porostů vyklidit. "To způsobuje značné problémy. Klest si vyváží z porostů firma, která jej pak následně štěpkuje a dodává do tepláren. Z důvodu jeho značného množství, nižším dotacím, teplým zimám a snížené spotřebě, je s jeho odbytem velký problém, a tak se klest hromadí v lese na hromadách," uvedl Ivan Vrátný.
Když je klest odklizen, následuje obnova vytěžených ploch. V lesích Lesní správy města Krnova proběhla na jaře na celkové výměře dvaceti hektarů. Pracovníci vysazovali buky, borovice, duby, jedle, douglasky a také smrky, které nesází ve skupinách, ale řadově ho mísí s ostatními. Další obnova bude pokračovat v podzimních měsících.
