Správa KRNAP letos na Vánoce nabídla zájemcům smrčky z krkonošských lesů certifikovaných FSC, 150 stromků bylo rozprodáno během jediné hodiny.
Vrchlabí – Koupí vánočních stromků lidé nepoškozují les, je tomu přesně naopak.
Správa Krkonošského národního parku je držitelem certifikátu Forest Stewardship Council (FSC), který deklaruje, že krkonošské lesy jsou obhospodařovány přírodě blízkým způsobem. Díky tomu mohou být i zdejší vánoční stromky, pocházející z prořezávek, označeny nejprestižnějším lesnickým certifikátem FSC. Za výtěžek z prodeje pak budou do krkonošských lesů navráceny dřeviny, které v nich chybí: jedle, javory nebo buky. „Nabízené stromky pocházely z prořezávek, a tudíž les jejich vyřezáním neutrpěl," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
PREVENCE PROTI CHOZENÍ S PILKOU
„V rámci hospodaření v lese bychom je stejně museli vyřezat. Je tedy lepší je vyříznout nyní a nabídnout veřejnosti jako vánoční stromky," dodal. „Vnímáme to i jako preventivní opatření, aby nám lidé nechodili s pilkou do lesa," upřesnil.
Lesnické prořezávky jsou ve většině krkonošských lesů zatím ještě nutnou součástí péče o tuto část bohatství našeho nejstaršího národního parku. Jedním z principů šetrného hospodaření v lesích jsou i výchovné zásahy v lese. Lesníci tak lesu pomáhají získat dlouhodobě stabilní prostorovou, druhovou i věkovou strukturu a stát se tak stabilnějším a odolnějším vůči klimatickým podmínkám a škůdcům.
PŘÍSPĚVEK NA ZLEPŠENÍ STAVU LESŮ
Když se hustý, mladý les prořeže, tak stromky, které v lese zůstanou, získají více místa, zesílí a celý les pak bude mnohem stabilnější.
Lidé tak nemusejí mít obavu, že by koupí vánočního stromku přispěli k poškozování lesa. „Naopak svou koupí přispěli ke zlepšení stavu krkonošských lesů.
Utržené peníze se totiž příští rok do lesů v Krkonoších vrátí v podobě několika tisíc nových stromků," dodává Hřebačka, sám profesí lesník.
Hospodaření podle standardů FSC se odlišuje od běžného lesního zejména tím, že nejsou povoleny rozsáhlé holoseče, používání chemických prostředků či pálení klestu v lese. Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné porosty s větším podílem listnatých stromů a jedle. Budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami.
Významný podíl dřeva zůstane v lese k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, k lepšímu zachycení vodních srážek (zmírnění povodní) a zdraví ekosystému. Část porostů je vyjmuta z lesnického hospodaření a slouží jako trvalé referenční plochy.
Přednostně jsou v lese ponechány doupné stromy jako hnízdiště ptáků. Hospodaření podle standardu FSC klade na správce lesa zvýšené nároky, ale je k přírodě odpovědnější než běžné hospodaření.
