Hospodáři v Krkonoších začali před zimou shánět z hor stáda pasených zvířat. V uplynulé sezoně se za podpory několika projektů Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) páslo 1863 ovcí, 266 kusů skotu a v menší míře také kozy, koně a výjimečně i lamy a poníci. Pastva v kombinaci se sečí přispívá nejen k zachování druhové pestrosti cenných krkonošských luk, ale brání i jejich zániku, sdělili dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. V uplynulé sezoně se na území KRNAP takto obhospodařovalo více než 120 lučních míst, celkem se hospodařilo zhruba na 550 hektarech luk.
„Pastva prozatím rozsahem stále převyšuje seč. Pastva proběhla odhadem na 350 hektarech a seč na 200 hektarech luk,“ uvedl Tomáš Janata ze Správy KRNAP.
Krkonošské květnaté louky jsou vzácné druhovou bohatostí, závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí zánik. V Krkonoších lidé začali louky vytvářet ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči, uvedli zástupci Správy KRNAP.
„Každé zvíře porosty okusuje, ukusuje, odtrhává svým způsobem. Navíc každému druhu zvířete chutná trochu jiný jídelníček. Ideálním spásačem se jeví skot. Oproti ovcím či kozám není tolik vybíravý, a pokud se nejedná o těžká plemena, pak jeho sešlap může mít velmi pozitivní vliv na přežití slabých druhů kvetoucích bylin,“ dodal Janata.
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky za několik desetiletí zarostly a Krkonoše by o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica, nyní pokračuje v rámci dalších projektů.
ČTK
