Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Krkonošská tundra zarůstá a mizí z ní vzácné druhy rostlin. Řešením by mohla být seč, vyřezávání náletových dřevin či pastva.
„Po odborné debatě jsme se rozhodli přistoupit k sérii pilotních managementových zásahů nad horní hranicí lesa, které mají za cíl ověřit v situaci probíhající změny klimatu některé nové přístupy v péči o ohrožená tundrová společenstva,“ sdělil Drahný.
Pilotní zásahy začaly letos na třech lokalitách v tundře západních Krkonoš na celkové ploše 0,33 hektaru. Práce budou zahrnovat seč, hrabání stařiny s odklizením biomasy a výřez náletových smrčků a borůvky. Na vybraných místech budou botanici sledovat především reakci všivce krkonošského na provedené zásahy, ale také celkové změny ve společenstvu vyšších rostlin, lišejníků a mechorostů. Vědci poté vyhodnotí dopad zásahů a pokud to bude nutné, upraví další postup péče.
„Chceme být důslední v ochraně přírody, ale také otevření novým, vědecky podloženým přístupům. Pilotní zásahy nám umožní ověřit, co může být skutečně přínosné pro dlouhodobé přežití unikátních horských druhů rostlin. Mnohé jsou podobně jako všivec krkonošský předměty ochrany KRNAP a jsou chráněny českým i evropským právem, máme proto povinnost konat,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Dlouhodobý monitoring podle správců KRNAP ukazuje, že krkonošská tundra vlivem klimatické změny, spadu dusíku a dalších faktorů postupně zarůstá keři a vysokými travinami a kvůli tomu z ní mizí unikátní druhy rostlin. „Pomoc takovým rostlinám by nemusela být v principu složitá. Občasná seč či pastva omezují v rostlinných společenstvech dominanty, a tím vytvářejí prostor pro drobnější a často ochranářsky významné rostliny,“ uvedl garant zásahů Stanislav Březina ze Správy KRNAP.
Experiment by měl být podle něj časově i prostorově omezený. „Cílem je ověřit možnosti cílené obnovy stanovišť ohrožených druhů rostlin v krkonošských podmínkách v situaci probíhající změny klimatu,“ doplnil Březina. Za příklad udržení krkonošské tundry uvedl dlouhodobou pastvu velkých býložravců, která prospívá například zachování tundry v severní Evropě.
Navrhované pilotní zásahy jsou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny i platnými Zásadami péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo. Experiment jednohlasně schválila vědecká sekce Rady KRNAP a má podporu externích odborníků.
Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky.
Vrchlabí (Trutnovsko) 22. července (ČTK)
Komentáře
Marnost nad marnost.
Pastvu ničím nens krásnýma jalovcema, plus orchideje - udělali z toho rezervaci, vyhnali vovce - a po 30 letech to je les, téměř bez jalovců - te'd to sečeu křoviňákem a je to dle mě skoro horší, než na to prdět.
Koukal jsem nedávno na nové snímky z Rumunského Calimanu, kde jsme procházeli před 40 lety - teď je to národní park - ovce jsou v tahu - výhledy, tundra, rododendrony, to co tam chtěli chránit - má to tam max 2 500 m.n.m. - vše pod destimetrovejma smrčkama.
V těch Krkonoších už před 40 rokama samá kleč - jediný co dává smysl je pálit a spásat.
Tak jako kdysi v tom Rumunsku. Jinak sbohem přírodo.
takhle vypadají alpinské louky po 30 letech bez ovcí.
https://www.youtube.com/watch?v=1H2r4ryR53E
My se tam ještě přímo pod skálama zdravili s asi 12 letým kolchozníkem s cca 200 ovcema, žádná kleč a smrčky daleko.
Ta příroda má obrovskou sílu a krajina tak jak ji známe / znali jsme / má s divočinou společného jen hodně málo.