KAŽDÝ TÝDEN PŘEDSTAVÍ HN JEDNU OBLAST ČESKA, KDE SI LIDÉ A KRAJINA MUSELI ZVYKNOUT NA VÝRAZNÝ RŮST PRŮMĚRNÉ ROČNÍ TEPLOTY.
Vědce ta představa znepokojuje. Hřebeny Krkonoš s travnatými loukami, ostrůvky kleče i kamennými moři může v budoucnu zarůst smrkový les. Zmizely by nynější rostliny, zvířata či hmyz. Zatímco dnes se nejvyšší české hory mohou pochlubit ojedinělou arktoalpinskou tundrou obydlenou alpskými i severskými druhy, postupné oteplování hrozí tím, že Krkonoše s nejstarším národním parkem na českém území o svoji výjimečnost přijdou. Průměrná roční teplota v horách jde stále nahoru, na vrcholu Sněžky se od roku 1961 zvýšila o jeden a půl stupně Celsia.
Zdánlivě pustá tundra se proto mění. Je to vidět třeba na Labské či Pančavské louce poblíž Vrbatovy boudy. „Smrky se vyskytují čím dál výše, už i ve výšce 1300 metrů přibývá smrkových rodinek," ukazuje botanik ze Správy Krkonošského národního parku Jan Štursa na několik stromků poblíž cesty. Podle pozorování vědců se posunuje i horní hranice souvislého lesa. „Za posledních padesát let je to každý rok o 40 centimetrů, což je hodně," míní botanik.
Celý článek naleznete v deníku.
