Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Skoro 26 milionů kubíků, takové bezprecedentní množství dřeva se loni vytěžilo v Česku, především kvůli kůrovcové kalamitě. Lesy ale ohrožuje i dlouho trvající sucho, to likviduje taky borovice. Oproti běžným letům se tak teď v porostech pracuje na 160 %, letos totiž má být škůdci napadeno zhruba 20 milionů kubických metrů dřeva. A extrémní mimořádná těžba tedy proto bude pokračovat. Třeba v Krkonoších vytěží letos až 40 000 kubíků, do boje proti kůrovcise tu přihlásili i skauti, kteří pomáhají s loupáním kůry napadených kmenů.
Vojtěch KÁNĚ, dobrovolník /26. 6. 2019/
Přišlo mi to jako příležitost jak poznat KRNAP trošku jinak a zároveň jak naplňovat to roverské heslo sloužím.
Kateřina HOFSCHNAIDROVÁ, dobrovolnice /26. 6. 2019/
I když teda jako je to náročnější a je celkem teplo, tak si myslím, že to bude prostě hrozně fajn.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Sucho ničí horskou krajinu nejen kvůli kůrovci, klimatická změna vysušuje krkonošská rašeliniště, jaká budoucnost čeká lesy, které rostou na svazích Sněžky nebo Lysé Hory? Zeptám se Václava Jansy, náměstka ředitele Krkonošského národního parku, kterého zdravím do hradeckého studia, dobrý večer.
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Jak se letošní extrémní sucho, které zasáhlo už víc než polovinu území Česka, projevuje v Krkonoších?
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Zatím podobně tak, jako v loňském roce, byť ty příznaky přišly o něco dříve, je sucho je naprosto fatální v těch nižších polohách, je už vidět na některých pramenech, že se zeslabují případně některé toky už přímo netečou, ve svodnících na cestách turisté můžou pozorovat, že je sucho, cesty práší, za poslední týdny jsme měli i nějaké případy požárů, díky zejména neukázněnosti návštěvníků a právě díky tomu suchému počasí, takže ty příznaky jsou velmi patrné bohužel i v těch našich nejvyšších horách.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Letošní zima ale přece byla na horách plná sněhu, jak to, že je i tak vody málo?
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Od skončení zimy v podstatě pršelo velmi málo a toho sněhu bylo hodně opravdu pouze v těch nejvyšších polohách, v těch nižších polohách, v podhůří a potom úplně v částech pod horami, sníh v podstatě odtál v březnu, někde už v únoru a ta vysoká pokrývka, která byla ve vyšších polohách, tak skutečně nemůže naplnit deficit, který je za několik let zpátky.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Loni natočil turista z Jilemnice vyschlý pramen Labe v Krkonoších, jak to tam vypadá dnes?
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Tak pramen zatím není zcela suchý a hlavně skruž, která je považovaná za pramen Labe, není ten pravý pramen Labe, skutečné Labe pramení o pár desítek metrů dál v rašeliništi, takže zatím nehrozí, že by nám Labe vyschlo nebo že by neteklo aspoň v té nejhorší, nejvrchnější části, ale samozřejmě i na těchto tocích, na jejich počátcích, to sucho je patrné.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A jak jsou na tom ta rašeliniště, jak vážně hrozí, že přijdeme o tu výjimečnou tundru, kterou tam máme?
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Myslím si, že z krátkodobého hlediska, pokud současné počasí v následujících letech nebude přetrvávat, tak se ztráty tundry obávat nemusíme, přeci jenom její vývoj je dlouhodobý, procházel tisíci let vývoje, a i ty sušší periody jsou v oblasti tundry normální, přesto, pokud by trval tento trend, tak skutečně se může zásadním způsobem změnit podoba tundry tak, že bude zarůstat lesními porosty, přestane mít charakter toho keříčkovitého porostu, skutečně tam může dojít k fatálním změnám a v současné době ty rašeliniště výrazně pociťují pokles hladiny, v loňském roce jsme pozorovali například na úpském rašeliništi pokles hladiny až o 90 cm oproti průměru, což je skutečně pro rostliny, které jsou typické pro to rašelinné prostředí, velmi, velmi zásadní.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A jak se změní Krkonoše, pokud bude klimatická změna pokračovat stejnou tendencí, jakou vidíme dnes? Budou ještě naše děti mít stejný pohled na hory, jako jsme měli jako děti my?
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Tak já si myslím, že naše děti určitě budou mít odlišný pohled na hory, jako jsme měli a jako měli naši rodiče, Krkonoše se zásadně mění, myslím si, že se mění zatím k lepšímu, z hlediska stavu přírody protože naši rodiče poznali Krkonoše a pamatují si Krkonoše jako hory, které byly ze čtvrtiny odlesněné. V současné době hory jsou v podstatě zarostlé, nebo ty lesní pozemky jsou zarostlé lesy, samozřejmě v polohách nebo v lokalitách, kde ty lesy jsou uměle založené, tak ty lesy se mění, mění se jak přírodními vlivy, to znamená jak klimatickou změnou, suchem a případně kůrovci, tak se mění i našimi cílenými zásahy právě do takové podoby, aby byly stabilnější, aby dokázaly těmto změnám lépe odolat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy sám jste teď zmínil kůrovce a o kůrovci jste řekl: "Samotná existence kůrovce u nás je naprosto normální, v době, kdy se mění klima, se s tím budeme muset naučit žít." Jak to udělat, aby kůrovec nesežral celé Krkonoše?
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
V první řadě je potřeba si uvědomit, že skutečně to, co jsem řekl, je tak. Kůrovec je skutečně nebo kůrovcovití, protože kůrovec je v podstatě synonymum pouze pro jeden druh, pokud to vezmeme takto, tak ve smrkových lesích lýkožrout smrkový zvaný kůrovec je skutečně doma. My se s ním musíme naučit žít, musíme ty lesy vytvořit nebo se snažit pomoct je přetvořt do stabilní podoby, to znamená do podoby více blízké k přírodě. Protože ty lesy přírodní, které jsou vícevrstevné, rozrůzněné, druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější, ve chvíli, kdy máte lesní porost, ve kterém je například 20, 30 % smrku v různých věkových stádiích, zbytek jsou další dřeviny, tak pokud ten škůdce v podstatě zlikviduje jeden druh, tak na jeho místo nastupují druhy další, případně mladší jedinci téhož druhu, takže ten les, pokud je v přírodním stavu, tak je výrazně stabilnější na každém stanovišti.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Janso, díky za Váš čas a hezký večer, na shledanou.
Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku
Na shledanou.
Komentáře
Nemám problém s mimoprodukční funkcí, ale za peníze!!
Nebo za mne stát bude platit daň z nemovitosti, platit plně zalesnění, výchovy a td., a škody v lesích a to ve stoprocentní výši.
NĚKDE SE NA TO VZÍT MUSÍ?
I vaše lesní, ale i boreální dřeviny vyžadují péči, výsadbu a ochranu...věříte?
Za mimoprodukční funkci ti nikdo platit nikdy nebude, protože jde o silně jednostranný požadavek. Abys ho dostal proplacený, musel bys nejdřív proplatit ty tomu "státu" nebo jak to nazveme, újmu, kterou naopak ty děláš tím, že např. pěstuješ boreální dřeviny, které ničí půdu, rozvrací ekosystém, vyžadují zvýšené náklady na obnovu (kůrovcové kalamity) apod.
Pokud za tebe bude ve tvém lese platit stát položky, které uvádíš, bude mít tentýž stát i právo přivlastnit si zisk, který potom z lese vznikne.
Pokud to nechápeš, tak v tom komunismu vězíš až po uši právě a pouze jenom ty.
Nemám problém, aby si stát nechal vše, postačí mi po "česku cca 60%" přiměřený zisk z činností za pěstování lesa a další činnosti.
Pak ale lituji stát a nemám námitky. !!
No a újmy nebudeme muset řešit.
Ostatně stát byl hlavní původce sázení smrku a je i dnes, tak ať si uplatní sám na sobě.
Četl jste někdy univerzální zalesňovací projekty LČR?
Komunismus mne dnes tíží jen praktikami tohoto státu, které i dnes považuje za běžné.
Ale musím přiznat, že ani komunisté - nejsem fanda a jejich příznivce, nedokázali hodně hospodářských věcí v tomto státě, včetně lesů, tak dokonale zmršit. Ale to je na delší debatu...
Dotace je jen předpoklad pokřivení a specializace na určitý okruh lidí.
Zrovinka tak požaduji zákonný plošný nárok na pomoc lesu jako zdroji pro lidstvo a krajinu nepostradatelných funkcí.
Ovšem na to se tady kašle a velikostí těchto oprávněných nároků se každý bojí !
Ostatně dotace se mění, vykládají různě a rozkrádají, či zneužívají. Oproti tomu zákonný nárok je nezpochybnitelný a jasný.
A v tom je ten zakopaný pes !!!
Nikdo se jen tak nepřiživí
V tom máte vy hoši tak trošku hokej, že?
Všichni vám ubližují, nikdo vás nechápe, ale buď rád, protože kdyby vám přišel účet za újmy, které jste zničenou půdou, zlikvidovanou biodiverzitou, povodněmi a dalšími vašimi plantážnickými specialitami napáchali, nestačilo by vám na jeho zaplacení ani pět životů.
A s těmi povodněmi v důsledku současného stavu lesů jste mě rozesmál. Jestliže v lesích je podle Vás zlikvidovaná půda a biodiversita, co jsou potom dnešní pole? Zkuste se s jenom částí povinností a omezení, které má dnes vlastník lesa, obrátit na zemědělce, aniž byste před sebou tlačil vozík nových dotačních titulů - poženou Vás svinským krokem, že se nezastavíte až v tom nenáviděném lese.
- možnost samofinancování LH bude brzy mýtus (bez stále tučnějších dotací LH nepřežije už ani teď, že?)
- reálná omezení vlastníka lesa jsou něco ÚPLNĚ JINÉHO než ta teoretická, o nichž tak rád mluvíte. Nedodržuje se ani dřevinná skladba, ani následná péče do zajištění, ani povinnost těžby napadených boreálů. Vše je jen napsáno a poté nevymáháno, nesankciováno.
Reálný stav dnešního LH nejsou akademické disputace někde na katedře, v ÚHÚLu nebo na MZe.
Víš, jak hluboko koření smrk?
Jen mi do toho nesmí stát kecat a ve svém musí řádně činit s "péčí řádného hospodáře"...jak se stále žvástá.
Na tom si stojím.
Že nám dnes vozí kůrovce do všech částí republiky, nechci zlehčovat a má to značný vliv.
No ostatně aklimatizují se i kůrovci, proč by jinak prozíraví číňané nechtěli pouze ošetřené dřevo...co kdyby jim začal baštit rýži!!!
Doufám, že to mám dobře?
Dále viděl jste už revírníka, který by v rámci zjednodušení dělal jiné než projekty zalesnění podobné těm do LČR.?
A PAK SPRÁVCE, KTERÝ BY JE PODEPSAL
Jsme na lesnickém foru, takže ještě jednou:
On je snad vlastník lesa právními předpisy na úseku lesního hospodářství omezen v dřevinné skladbě?
To o tom revírníkovi jsem nepochopil - on má snad pravomoc rozhodovat, čím se smí nebo nesmí zalesňovat? Nebo mu to nějaký § přikazuje? A co je to zalesňovací projekt, v zákoně je to kde? A jeho činnost byla myšlena ve vztahu ke státním lesům, či nestátním při výkonu funkce OLH?
Těch omezení - "doporučení" je více..
K revírníkovi, pravomoc nemá, ale má lenost a nemožnost odchylky od nastavené lajny a to samé platí pro správce.
Pak byly jakésy vnitřní předpisy, ale to jsem jen zaslechl.
Víte co je výkon OLH ze zákona § 37?
A co udělá v lese nezkušený malý vlastník???
Ostatně, čím je vázán, pokud ve sladké nevědomosti protokolárně převezme osnovu a jak je tato tvořena ...dle OPRL, ale ty myslím v současné době končí...a co bude dál?
Od kdy doporučení je omezením? Byť by jich bylo sebevíc?
Nezkušený malý vlastník lesa protokolárně převzavší osnovu není omezen předpisem, ale až rozhodnutím úřadu, který vyhotovení osnovy zadal a který následně protokol o převzetí si nechal podepsat - až to je teprve ten správní akt, kterým se vlastník lesa sám a dobrovolně, byť z neznalosti, omezuje.
Vše je v lesním zákoně a i více, jen se to moc nepoužívá ale kdo ví....
Předpis je to OOP/1172/01 z 14.2.2001, OOP/6166/01 z 1.9.2000, OOP/3266/01 z 26.4.2001 a další... použité v rámci OPRL.
A ta výjimka, to je pouze pro zvlášť chráněná území (např. CHKO), kde platí zákaz záměrného šíření GND.
Ale mne by skutečně zajímalo, jak se může stát, že doporučení je vydáváno za omezení?
Znáte jej?
O vámi zmiňovaném doporučení nic nevím?
Tak jsem zvědav, až po loňských a letošních výsadbách vyrazí na kontrolu Mžp, či ČIŽP, čímž myslím kontrolu nepůvodních dřevin dle OPRL.
To bude šrumec....
Nebo to dokonce kontrolujete Vy?
Následuje § 54 odst. 1 písm. b) a možná i c)
Uf už je to na mne dost a dost... ale jak chcete
Platí zejména pro lokání, regionální biocentra a pod.
Kdo z nás toto zná a hlídá?
Proč je OPRL součástí plánu či osnovy?
Nechce se mi tu některá témata rozebírat a dávat úředníkům návody a to jak přímo, či nepřímo.
Jistě víte o čem je řeč...
Jde mi tu o témata a o podporu lesáků a ne o hledání biče, jen upozorňuji na některé legislativní zmetky...
A k čemu je? Přesně k tomu, k čemu je určen zákonem - pouze metodický nástroj státní lesnické politiky, nic víc. Kdo jej chce využít, využije a zjednodušuje si práci, kdo ne, nemůže za to být kárán, popotahován či dokonce sankcionován.
Původně měl sloužit jako "náprava nedokonalosti" zákona, do kterého nebylo možné nacpat všechna omezení - OPRL měl být závazným podkladem pro tvorbu LHP a LHO, ale Klaus to v roce 1994 Luxovi zatrh, dnes je to tzv. chlebová záležitost (aby měli desítky lidí práci).
Co máte proti inventarizaci - první ukázala a druhá potvrdila, jak výrazně se liší údaje LHP a LHO od skutečného stavu lesa. Je to velice sofistikovaný podklad pro strategické rozhodování státu. Ten to bohužel nedělá (jako spoustu dalších věcí), protože jeho úředníci tomu nerozumí, takže je z toho zase spíš jen chlebová záležitost.
Chápu, že mít LHP a LHO v dnešní podobě a dávat data státu a vedle toho dělat inventarizaci je příliš, ale to neukazuje na zbytečnost inventarizace, ale na nadbytečnost LHP a LHO v dnešní podobě. V LHPO se velice nedokonalým a hlavně nejednotným způsobem zjišťuje spoustu údajů, které vlastník lesa nepotřebuje (nebo se bez nich obejde) a které slouží především státu pro tvorbu sumárních přehledů, které lze zjistit daleko přesněji a hlavně za méně peněz celoplošnou inventurou. Je to o statistice, již základem jsou zákony matematiky, které nelze ohnout rozhodnutím parlamentu, natož úředníka.
Lesům a lesákům by daleko víc prospělo, kdyby se rozpomněli na to, co se učili na střední či vysoké škole, otevřeli oči, vnímali les a hlavně po tom lese chodili a nevozili si zadele v ofroudech, než svítící obrazovky počítačů, tabletů a mobilů a signály GPS.
Jinými slovy, i vám pane Rensa děkuji za zajímavé názory a je to pro mne poučné s vámi diskutovat i do toho morku kosti
Současné lesnictví je v totálním háji, z tebou zmiňované rovnice zůstalo už jen to "má dáti", lesy nezadrží vodu, protože po jehličí v plantáži všechna steče do vodotečí, prosvětlené jsou proto, že dnes je už dávno skoro všude rozlezlý lýkožrout severský a v těch mezerách se uchytí akorát bez nebo měkké dřeviny, protože všechno ostatní, co tam dřív rostlo, nemá odkud nalétnout, poněvadž jste vysápali, co jste mohli.
Spárkatá je přemnožená, ale kromě toho taky v té měsíční krajině nemá co žrát (suché jehličí jí moc nešmakuje), takže to pro sichr svádíte na dotovaná pole s řepkou.
Průmysl už dávno žádným průšvihem není, exhalace třeba SO2 poklesly oproti 80.létům o víc než 90%, dusík z aut rostlinám pravda až zas tak nevadí, takže za idiota jsi tady pouze ty (i když tady v tom plantážním skanzenu asi ne, to máš asi pravdu - kromě mě to už ostatní s vámi dávno vzdali).
Tebe vzít,slíct do trenek a hodit do pralesa...
Pro tvou informaci: Karpaty sahají od Ždánických vrchů, resp. Pálavy na Moravě, po pohoří Fagaraš (a snad ještě i dál) v Rumunsku, což máme bratru nějakých 2500+ km, a můžeš mi věřit, že jen kolem mých lesů v Karpatech moravských jsou těch turistických značek desítky;-)
Přesličky tu byly, když tu měly vhodné ekosystémové (tedy klimatické a další) podmínky. Bylo tu kdeco, čemu se tu později přestalo dařit. Araukárie, palmy a cykasy, sekvojovce, pak tundra a step, lesy dubů a lísek, bříz a vrb, pak klimaticky dodnes vhodné listnaté a smíšené porosty, no a nakonec to převzali bergfreundové a co zbylo, zasmrčili. A teď nám hyne i ten smrk, protože stejně jako kdysi pro přesličky, i pro něho tady teď přestávají být vhodné klimatické podmínky.
Smrkový les, o kterém mluvíš, existuje pouze po mírném dešti. Po prudším dešti znám spíš smrkové lesy, kterými teče voda potoky a to jehličí sebou odnáší do potoků, zatímco ve vedlejší bučině, kterou bergfreundi ještě nestačili přeměnit na smrkoplantáž, zůstává na svém místě na zemi i ten nejposlednější hnědý bukový lísteček.
Ale kolik těch bučin jste nechali žít, že?
Voda pomalu protéká jehličím a z vedlejšího pole, je jedno čím je oseto, letí deset čísel vody, do ještě pod stromy suchého lesního porostu do dolíku ... no a po cca 20-50 metrech se to spojí a bere to vše včetně i sto let starých stromů. u pole to bere pouze větve, hrabanku a první centimetry živné půdy.
Ale to není škoda na lesních porostech co???
To je dnešní realita a je pro mne praktika, s mozkem orangutana, jak říká Pelíšek, nevysvětlitelné, že posledních cca 300 let, v těch roklích, úžlabích stromy rostli a dnes to nejde a nejde, natož tam něco zalesit???
Tak čím to je.
KDE JE PANE VĚTŠÍ SPOLEČENSKÁ POPTÁVKA!!!
VÍTE O TAKOVÉM ODVĚTVÍ!!!
A ZEjMÉNA, KDE CELOSPOLEČENSKÁ POPTÁVKA FUNGUJE CELOROČNĚ jako v lesích !!!
RÁD BYCH OD VÁS SLYŠEL ODPOVĚĎ ??
Společenská poptávka je dnes po mimoprodukčních fcích lesa, ne po té vaší "dřevní hmotě"z plantáží, kterou už dneska skoro nikdo nechce ani pod cenou.
Co tam máš dál, staříku?
Nemám problém s mimoprodukční funkcí, ale za peníze!!
Nebo za mne stát bude platit daň z nemovitosti, platit plně zalesnění, výchovy a td., a škody v lesích a to ve stoprocentní výši.
NĚKDE SE NA TO VZÍT MUSÍ?
I vaše "lesní", i boreální dřeviny vyžadují péči, výsadbu a ochranu...věříte?
Můžu Vás ujistit, že i v ČR můžete sklízet do nějakých 400 m.n.m. fíky.
Ve stejných klimatických podmínkách můžete samozřejmě sklízet i jablka, třešně, hrušky apod.
Nákladově Vás ovšem fíky vyjdou tak 10x dráž než ty ostatní plodiny. Ono zimní zateplení a ve studené zimě i přitápění není zadarmo, to mi věřte!
A přesně takto je pro vás "rentabilní" smrk.
Stejně jako fíkovník, na většině lesních ploch v ČR naprosto nevhodná dřevina.
Ale vy tam ten smrk prostě chcete, chcete a chcete! Dup nožičkou!
Má to stát mraky peněz? Nevadí! Bude to záviset na miliardových dotacích? Nevadí! Budete muset za 20 let po prvním ataku kůrovce přezalesňovat? Nevadí!
Prostě ten smrk tam bude a tečka!
Díky dnešní dopravě a přepravě všeho druhu, nemáte nikde už jistotu, že si i k nám do ČR nezavlečeme, nějakého broučka o kterém nemáme ani tušení, či houbičku a další.
Kdyby nebyla tato "rychlá" doba, tak bych i mohl věřit, že tu něco z vámi řečených dřevin a keřů vydrží déle, ale nemohu.
U kůrovce, věřím, že se budoucí generace poučí a že zjistí, že prevenci kterou nám lesníkům tloukli do hlavy, nelze podceňovat, a že se poučí v tom, že pouze likvidace následků, jak to probíhá dnes, není to pravé.