Lesy v Moravskoslezském kraji chřadnou kvůli klimatickým změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat. Narušeno je prakticky 90 procent lesů. Navíc hrozí, že se při pokračujícím suchu bude kalamita z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje šířit dál na západ.
Informovali o tom zástupci státních podniků Lesy ČR (LČR) a Vojenské lesy a statky ČR (VLS).
Problémy se suchem mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá brouk kůrovec nebo houba václavka.
»Narušené jsou lesy napříč všemi dřevinami právě s ohledem na sucho a chřadnutí. Nicméně tak, jak odchází smrk, ty plochy jsou nejvíce vidět. A to je zhruba polovina všech zalesněných ploch v Moravskoslezském kraji,« varoval ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil.
Lesní správce LČR ve Vítkově Jiří Groda řekl, že stoprocentně zdravý smrkový porost už ve svém regionu nemá. »V loňském roce jsme vytěžili 130 000 kubíků dříví, běžný plán je asi 100 000, takže to bylo asi o třetinu více,« řekl správce. Nejhorší byl podle něj rok následující po velmi suchém létě 2015. »To bylo 250 000 kubíků. Nicméně většina toho dříví, od 90 do 99 procent, je nahodilá těžba, to znamená vývraty, zlomy, kůrovcové stromy, všechno, co se týče ochrany lesa,« řekl Groda.
Pospíšil řekl, že se lesáci snaží poškozené stromy odstranit co nejdříve, proto vznikají velkoplošné holiny. Stejně tak se snaží lesní plochy co nejdříve obnovit. »Ponecháváme všechny ostatní dřeviny, tak aby tam aspoň nějaký kryt zůstal, a následně vysazujeme
pestrodruhovou skladbu dřevin,« řekl Pospíšil. Hlavní inženýr Divize Lipník nad Bečvou VČR Tomáš Klevar řekl, že situace vojenských lesů plně kopíruje stav u Lesů ČR, stejně jako soukromých či obecních lesů. »Dynamika oslabení porostu je strašně velká,« řekl. Druhová skladba vysazovaných stromů se podle něj mění ve prospěch listnatých. »U nás na divizi se překláníme na 60 procent listnatých a 40 procent jehličnatých dřevin,« řekl Klevar.
Pospíšil řekl, že v LČR se nyní smrk vysazuje asi v 15 %. »Chceme s ním pracovat, je přirozenou dřevinou, ale je tam celá škála až deseti dalších jiných druhů dřevin, které sázíme,« uvedl. Mezi vysazovanými stromy jsou například buky, duby, modříny, borovice, jasany, osiky nebo břízy.
Obnova lesů bude trvat dlouho. »Plocha bude zalesněna poměrně rychle. Ve formě dvou, tří, čtyřmetrových porostů to bude, řekněme, do 10, 15, 20 let. Ale abychom se dočkali vzrostlého lesa, tak si budeme muset počkat desítky let,« řekl Pospíšil. Lesy se navíc výrazně změní. »Les bude pestřejší, nebude to vypadat tak jako doposud. Je potřeba si na to zvyknout.
Samozřejmě se změní i druhová skladba jak podrostu, ale i třeba hub, které v tom lese rostou.
Smrkový les je především o suchohřibech, a les dubový, který vyroste, tam jsou jiné houby,« řekl Pospíšil.
