Obce a majitelé pozemků mají na připomínky čas do konce ledna Šumava – Až do roku 2025 bude platit nový plán péče, který nyní připravuje Správa Národního parku Šumava pro přírodní památku Královský hvozd. Své připomínky mohou dotčené obce či majitelé pozemků uplatnit ještě do konce ledna.
Přírodní památku Královský hvozd tvoří několik dílčích území na hřebeni Královského hvozdu od Alžbětína v katastru Železné Rudy přes katastr Hamrů až po údolí Chodské Úhlavy u Svaté Kateřiny v katastru obce Chudenín.
Největší význam z dotčených obcí má plán péče tohoto chráněného území pro Železnou Rudu, v jejímž katastru leží i navazující národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero.
„Nyní ještě shromažďujeme materiály, ale připomínky k plánu péče určitě mít budeme. Pro nás jde o stěžejní chráněné území, ve kterém leží například území od Špičáku směrem na Ostrý, trvale v této oblasti máme problémy ohledně sporů o otevření lávkové cesty kolem Čertova jezera, Dámské cesty či cesty na Juránkovu chatu," uvedl starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Připomínky nevylučují ani v Hamrech. „Jestli budeme mít k plánu péče nějaké návrhy, ještě říci nemohu, zatím studujeme materiály," řekl Deníku starosta Hamrů Petr Křovina.
JSOU VŠUDE
Maloplošných chráněných území je na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava celkem 77. Další desítky jich jsou na území Klatovska mimo NPŠ, obecně je spravuje Agentura ochrany přírody ČR. Přírodní rezervace a památky se obecně liší stupněm ochrany, ty s přídomkem národní jsou chráněné přísněji.
Obecně jejich ochranu vymezuje zákon o ochraně přírody, přesně pak právě plán péče, který má každé chráněné území svůj vlastní.
„Plán péče říká, co lze v daném chráněném území dělat, aby to nebylo v rozporu se zákonem. Obecně je možné navrhnout třeba stavbu návštěvnického centra, vybudování nové cesty nebo různé hospodářské zásahy. Příslušný orgán ochrany přírody pak připomínky posoudí a buď je zapracuje do plánu péče, nebo řekne ne, je to v rozporu se zákonem," vysvětlila vedoucí CHKO Šumava a náměstkyně ředitele NPŠ Silvie Havlátková. „Konkrétně v Královském hvozdu jsou většinou možné zásahy takové, aby byla zachována biodiverzita. Nelze tedy třeba vytěžit les tak, aby vznikla holina. Žijí tam také tetřev nebo datlík tříprstý, které je zákonem zakázáno rušit v době hnízdění a vyvádění mláďat od března do července. Případné stezky by tak musely mít v této době sezónní uzávěru," uvedla Havlátková konkrétní příklady.
