PLZEŇ - Plzeňský kraj předloží v polovině roku poslancům vlastní návrh zákona o Národním parku Šumava (NPŠ), na němž pracuje dva roky. Návrh vůbec prvního zákona o NPŠ nejprve v červnu budou schvalovat krajští zastupitelé.
Plzeňský i Jihočeský kraj požadují výrazné zmenšení bezzásahových zón na celkové rozloze parku. Plocha NPŠ má zůstat zachovaná na současných 69 000 hektarech, z nichž je 54 000 hektarů lesů. Jak připomněl pro ČTK radní Plzeňského kraje pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD), o zákoně jedná od září na ministerstvu životního prostředí desetičlenná pracovní skupina, kde mají zástupce oba kraje i obce. Nejdůležitější podle Smutného je, aby zákon pevně stanovil rozlohu zón a zejména pravidla péče v nich. »Aby si extrémně ochranářská vedení parku nemohla dělat, co chtějí. Neměla by tam být všude bezzásahovost, ale cílená péče lidí, aby se park navrátil k ekosystému blízkému přírodě,“ řekl Smutný. V plzeňské části NPŠ se dosud nezasahovalo proti škůdcům na 42 procentech a v celém parku na 29 procentech z původních 13 procent. Jednání pracovní skupiny uvízlo podle Smutného právě na politickém rozhodnutí o poměru bezzásahovosti a ploše III. zóny. Kraj navrhuje, aby nejpřísnější I. zóna zaujímala 19 procent rozlohy parku v 11 oblastech, ne jako nyní ve 135. Dalších 15 procent má tvořit II. zóna, 60 procent III. zóna a šest procent intravilány obcí, tedy IV. zóna, která v parku zatím není. „Obce se tam budou rozvíjet s minimálním omezením, například určením rázu chalup. Zamezí se také stavbám betonových monster a obrovských rekreačních kapacit,« řekl. Současný ředitel NPŠ Jan Stráský podle Smutného návrh kraje podporuje a líbí se mu čtyři zóny. Souhlasí s ním také 22 obcí, které mají majetek v parku. Přímo v parku je osm obcí s 2000 lidmi, kteří stále ubývají. Zastánci tvrdé ochrany parku požadují na 70 procentech divočinu, tedy bezzásahovost. »V monokultuře smrku si ale příroda neporadí,« podotkl Smutný. Návrh proto chce, aby v nejvyšších polohách zůstaly horské smrčiny, ale v nižších polohách se má vytvořit les s původní skladbou, odolný proti kůrovci, kde by polovinu smrků nahradily listnaté stromy a jedle.
