Kácet, nebo nekácet kleč? Spory nad touto otázkou panujímezi ochranáři a státními lesy od chvíle, kdy se začalo s vyřezáváním nepůvodního porostu.

Plocha kleče se v Jeseníkách za posledních třicet let více než zdvojnásobila. Ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky tvrdí, že dřevina je na horách nepůvodní, ohrožuje vzácné rostliny a živočichy a chtějí se jí zbavit. Lesníci naopak říkají, že bez kleče se horské svahy nemusí ubránit půdním erozím.

Poprvé se kácelo v sedmdesátých a osmdesátých letech ve Velké kotlině. V letech 1986–2004 kleč zmizela ze střední části Malé kotliny. „S vyřezáním kleče vMalé kotlině jsme nesouhlasili,” sdělil ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Šumperk Pavel Indra. Jenže paragrafy tehdy stály na straně ochranářů, takže se kácelo.

Další fází odstraňování kleče v neohroženějších částech Jeseníků bylo nedávné „vyčištění” vrcholu Keprníku, kde dělníci vyřezali půl hektaru kleče. Jen na svazích Keprníku by chtěli ochranáři odstranit ještě přibližně dva hektary.

Část porostů kosodřeviny vysadili na Keprníku lidé před osmdesáti lety. Stejným způsobem se dostávala kleč do dalších částí Jeseníků už od 19. století. Jejich obyvatelé se obávali lavin nebo sesuvů či eroze půdy při vydatných deštích.

„My budeme spokojeni, když se nám podaří postupně vykácet deset procent kleče v nejvíce ohrožených místech,” sdělil zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jindřich Chlapek. Kromě Keprníku prý kleč nejvíc škodí v oblasti Vysoké hole, Malého děda, Tabulových skal, Petrových kamenů nebo Červené hory.

Z Alp dovezená borovice kleč dřív v Jeseníkách nerostla. Rychle se však aklimatizovala a rozrostla. Za posledních třicet let se tu její plocha díky samovolnémumnožení zvýšila o šedesát procent.