KŮROVEC NIČÍ ČESKÉ SMRKOVÉ LESY, KTERÉ DESÍTKY LET SLOUŽILY PŘEDEVŠÍM JAKO VELKÁ TOVÁRNA NA DŘEVO, RYCHLEJI, NEŽ PŘEDPOVÍDALI I PESIMISTÉ. V OHROŽENÍ JE TAK SCHOPNOST LESŮ ZADRŽOVAT VODU, CHRÁNIT PŮDU A POMÁHAT KRAJINĚ ČELIT SUCHU.
Uschlé mladé smrky na okraji paseky připomínají zahozené vánoční stromky, na kterých jako zapomenuté ozdoby zplihle visí tmavě hnědé šišky. Už když na konci tehdy ještě zelených větví vyrostly, věděl lesník Kamil Kupec, že je zle. „Dvacetileté porosty plodily, což není normální. Příroda se bránila, stromy cítily, že umírají, a ještě se snažily, aby po nich aspoň něco zbylo," říká. Jakási poslední křeč zánik ještě urychlila. „Ty, které měly nejvíce šištic, byly první, které uschly," dodává muž, jenž pracuje jako správce lesů patřících městu Dačice na jihu Vysočiny.
Smrk ztepilý, nejčastější strom Česka, se běžně rozmnožuje až od 60 let. Dospělé vzrostlé smrky však už z rozsáhlé třicetipětihektarové paseky poblíž vsi Nové Dvory zmizely všechny. Dřevorubci je vykáceli a odvezli. Sucho a kůrovec je přemohli mnohem dříve než ostrůvky mladého porostu. Vysoko nad pustou plání teď ve větru pokyvuje svými prořídlými korunami už jen pár zbylých borovic a modřínů.
Martin Biben
Celý článek najdete v HN.
