Kůrovcová kalamita se stále šíří. Minulý týden o kritické situaci v lesním hospodářství jednali premiér i ministři zemědělství, životního prostředí, zástupci Lesů ČR a Vojenských lesů a statků. Výsledkem nebyla konkrétní opatření, ale premiér uvedl, zeje potřeba svolat další schůzku v širším obsazení, aby se našel způsob, jak zastavit kůrovce. Tyto prodlevy však broukovi jen nahrávají k dalšímu šíření. Podle některých expertů příčinou toho, proč se nedaří kalamitu eliminovat, je právě malá pružnost v reakci na výskyt kůrovce. Státní podnik Lesy ČR by podle jednoho z nich musel mít k účinnému boji s kůrovcem výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. Zatímco dřív měl zaměstnance, kteří při napadení stromů kůrovcem okamžitě zasahovali a v případě vylétnutí kůrovce káceli i na první pohled zdravé, avšak již napadené stromy v okolí, nyní to funguje jinak. Lesy zjistí, zeje někde problém, tak začnou soutěžit firmu a než seji povede vysoutěžit, kůrovec vyletí. Takže se likvidují až následky. Firmy v soutěži navíc musejí předem složit deset procent ceny zakázky, což při velkých objemech těžby zvládnou jen ty největší.
Systém zakázek státních lesů ve svém důsledku také de facto likviduje menší zpracovatele dřeva, protože ti nevědí, kdy a zda vůbec budou mít práci. Při likvidaci kalamit chybějí i lidé, kteří by napadené stromy káceli a vytahovali z lesa, aby se minimalizovalo riziko dalšího šíření kůrovce. Češi to již za nízkou mzdu nechtějí dělat, tak se jako se spásou počítá se zahraničními dělníky. Pomineme-li to, že zájem o ně není jen v lesnictví, ale mnoho pracovníků chybí i v průmyslu, ani ti nenastoupí na práci v lese ze dne na den. Navíc chybějí i zpracovatelské kapacity, takže vytěžené dřevo se hromadí na skládkách. Trh je přehlcen nekvalitním dřevem.
Vyřešení všech těchto problémů bude ještě nějakou dobu trvat. Možná vzhledem k současné kalamitní situaci by bylo třeba se zamyslet nad celým systémem, který funguje v našem lesním hospodářství.
