„Počasí však když se změní a hustá masa ohromných šedých mraků zakryje úsměv slunce, tomuto kraji vydere se z útrob první táhlý sten. Vichr...“ Josef Váchal
Před nedávnem se na pultech českých knihkupectví objevila kniha Šumava kouzelná a umírající. Jde o první knihu leteckých fotografií Šumavy od známého fotografa Milana Váchalastexty spoluautora a znalce šumavského ráje Zdeňka Roučky.
Josef Váchal – malíř, dřevorytec, spisovatel a autor umělecké knihy Šumava krásná a romantická, zde předal štafetu svému jmenovci Milanu Váchalovi.
Na svět se můžeme dívat jednak drobnohledem a vypočítávat pozitivisticky jeho jednotlivosti, jednak celostně a vnímat jej jako celek, v němž jednotlivé jeho části jsou naprosto nepostradatelnými prvky celku. Tento celostní pohled umožňuje i letecká fotografie MilanaŠumava - meandry Váchala. Nahlíží na Šumavu shůry, v jeho hledáčku končí několikahektarové plochy krásné, ale i umírající Šumavy. Takovéto fotografie vzbuzují mnoho emocí, vytvářejí někdy nádhernou, jindy hrůznou až šokující atmosféru. Není to historická Šumava, kterou známe z dřevorytů a kreseb Josefa Váchala nebo z vyprávění Karla Klostermanna. Je to Šumava plná kontrastů, Šumava jako obraz posedlosti divočinou, která se již zcela vymkla zdravému rozumu i svému cíli - ochraně šumavské přírody.
Na počátku všeho je vichr, jak zmiňuje i Josef Váchal. Vše ostatní je odrazem doby, v níž mysli ochranářů, nemaje pokoru k přírodě, historii i celé civilizaci, nepečují o její dědictví. Se základní rozporuplnou myšlenkou, že kůrovec je porodníkem vyšší biodiverzity, likvidují to nejcennější – původní šumavské porosty. Mnoho fotografií publikace zobrazuje toto umírání stromů ve stoje. Ukazují zmar a zkázu, k níž vedly experimenty ekologistů. „Plantáže smrkových monokultur“ se pod jejich jhem změnily v plantáže souší bez života, přírodní energie, které neplní základní funkce, jež lesu do vínku přiřkla matička příroda.
Rubem jsou fotografie zachycující Šumavu, tak jak ji zná naše i předchozí generace. Šumavu, kterou si člověk zamiluje na první pohled a v běžné šedi života na ni neustále myslí a vzpomíná . Je to fascinace přírodou, historií, prací našich předků, poválečných osudů vesnic vysídlených na základě dohody vítězných mocností a Benešových dekretů. Je to radost smíška, jenž s laskavostí jemu vlastní sleduje novodobou tvář příhraničních městeček sloužících potřebám sexuální turistiky či monumentální bytovou zástavbu éry socialismu.
Roučkovy texty pod úžasnými snímky jemně podbarvují atmosféru knihy, obohacují ji o cenná místopisná i historická fakta a přináší někdy až nemilosrdná fakta o stavu tamních lesů.
Je to kniha o kontrastech civilizace a přírody, jež se linou našimi životy. Je to kniha o kráse i zvůli, která by neměla chybět v knihovničce žádného milovníka Šumavy.
