Výběr případů takzvaných klimatických žalob proti evropským státům (Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes vynesl několik rozsudků ohledně těchto žalob):
- V rámci pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, která vstoupila v platnost v listopadu 2016, se země světa zavázaly udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním obdobím. Na základě dohody se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Ekologičtí aktivisté nejen v ČR však upozorňují na to, že země nedělají pro splnění těchto cílů maximum, a kvůli tomu podávají na státy či vlády i žaloby.
- V Nizozemsku například soud v roce 2015, ještě před vstupem pařížské dohody v platnost, nařídil vládě, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu. Svým rozhodnutím vyhověl žalobě asi 900 občanů, podle nichž má vláda povinnost chránit obyvatele své země před hrozícím nebezpečím, včetně důsledků klimatických změn. Žalobu na stát podala v dubnu 2015 skupina aktivistů bojujících za udržitelný rozvoj ze skupiny Urgenda. Ve své žalobě požadovala snížení emisí do roku 2020 dokonce o 40 procent. Verdikt potvrdil v říjnu 2018 odvolací soud v Haagu, který ve sledovaném případu rozhodl jen den poté, co Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) varoval, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze naplnit již jen pomocí rychlých, dalekosáhlých a bezprecedentních změn ve všech oblastech společnosti.
- Soud v Haagu v květnu 2021 nařídil nizozemskému ropnému kolosu Royal Dutch Shell, aby své globální emise uhlíku do konce roku 2030 snížil o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Uvedl také, že Shell je zodpovědný jak za své uhlíkové emise, tak za emise svých dodavatelů.
- Po průlomových verdiktech nizozemských soudů podaly žalobu na své vlády organizace i v několika dalších zemích světa.
- Pařížský správní soud v únoru 2021 rozhodl, že francouzský stát je spoluodpovědný za pochybení v rámci boje proti globálnímu oteplování. Soud podle svého prohlášení prověřoval, zda existuje příčinná souvislost mezi škodami na životním prostředí a vládě přisuzovanými nedostatky v boji proti změnám klimatu. Konstatoval, že alespoň za část škod stát zodpovědný je. Žalobu proti francouzskému státu podala v roce 2019 čtveřice organizací sdružených v hnutí Kauza století (L'Affaire du siècle), která má za cíl přitáhnout pozornost veřejnosti k dopadům klimatických změn. Kampaň podpořilo množství známých osobností, například herečky Marion Cotillardová či Juliette Binocheová. Žalobu a rozhodnutí soudu předcházela petice čtyř nevládních organizací, kterou podpořilo přes dva miliony lidí.
- V Norsku v roce 2020 soud zamítl žalobu ekologů kvůli udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři. Ochránci přírody argumentovali, že takto bude porušeno právo lidí na život ve zdravém prostředí zakotvené v norské ústavě. Norské ministerstvo ropného průmyslu licence na těžbu ropy vydalo 13 společnostem v období let 2015 až 2016. Ochránci životního prostředí například z organizace Greenpeace tvrdili, že tím porušilo jak národní zákony, tak mezinárodní právo. Kromě článku 112 norské ústavy se odvolávali na pařížskou klimatickou dohodu, kterou Norsko podepsalo.
- V červnu 2021 byla shledána vinnou z nedbalosti v politice řešení klimatické krize belgická vláda. Soud konstatoval, že "tím, že se zdržela přijetí všech nezbytných opatření k zabránění účinkům změny klimatu poškozujícím životy" stěžovatelů, porušila Evropskou úmluvu o lidských právech. Belgický odvolací soud loni v prosinci nařídil federální vládě a regionálním správám plnit přísnější emisní limity, než plní dosud. Belgická justice tak vyhověla desítkám tisíc lidí, kteří se pod žalobu podepsali.
- Podle webu euronews.com se také polská vláda v roce 2021 dočkala pěti žalob, které proti ní podali občané u regionálních soudů kvůli jejímu postoji ke klimatu. Jednu ze žalob podala například podnikatelka z jednoho regionu v centrálním Polsku, který trpí velkým suchem. Uvedla, že tím utrpělo její podnikání v cestovním ruchu, a vyjádřila obavy o osud svého syna.
- V říjnu 2021 správní soud v Berlíně rozhodl, že německou vládu není možné donutit k dodržování jejích vlastních klimatických závazků. Se svou žalobou tak neuspěla trojice farmářských rodin, které právě to požadovaly. Byl to první takový proces ve spolkové republice.
- Klimatická žaloba byla podána také v České republice. Nejvyšší správní soud (NSS) loni zrušil klíčové pasáže rozsudku, podle kterého česká ministerstva zasáhla do práv skupiny žalobců, když nestanovila konkrétní opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Rozsudek vynesl v červnu 2022 Městský soud v Praze. Žalobu podaly spolek Klimatická žaloba ČR, obec Svatý Jan pod Skalou, jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické a čtyři fyzické osoby, a to proti vládě a ministerstvům životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy. Po rozhodnutí NSS musel městský soud žalobu znovu projednat a loni v říjnu jí zamítl. Zástupci Klimatické žaloby avizovali, že podají kasační stížnost k NSS.
- Klimatickými žalobami se zabývá i Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Dnes například dal za pravdu skupině starších švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému boji proti klimatické změně, uvedla agentura AFP.
- Loni v září se začal ESLP zabývat v dlouho očekávaném procesu stížností šesti mladých Portugalců na 32 států včetně ČR. Portugalci se na soud obrátili v roce 2020, protože podle nich vlády evropských zemí nedělají dost v boji se změnami klimatu. Prvotní motivací pro podání stížnosti byly pro šestici stěžovatelů mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes 200 kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí. Dnes ESLP žalobu zamítl.
- ESLP dnes také zamítl také žalobu bývalého starosty severofrancouzské obce Grande-Synthe Damiena Carêmeho na francouzský stát, který podle něj odmítá ambicióznější klimatická opatření, čímž vystavuje jeho město na pobřeží Severního moře hrozbě potopení.
ČTK
