Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) modernizuje zastaralé meteostanice v oblasti unikátního ekosystému arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš. Cílem je lépe sledovat klima v oblasti, která je jednou z nejextrémnějších ve střední Evropě. Pracovníci národního parku ve středu dokončili modernizaci meteostanice na Studniční hoře v nadmořské výšce 1554 metrů. Počasí bylo proměnlivé s deštěm, kolem šesti stupňů nad nulou a vítr dosahoval rychlosti 18 km/h.
„I v tuto dobu je to tady běžné počasí. Studniční hora je extrémní místo spolu se Sněžkou a Luční horou. Přes 20 let tady byla meteostanice, která dosloužila, proto jsme ji komplet vyměnili za novou,“ řekl ČTK Libor Kukačka ze Správy KRNAP.
Správa KRNAP při klimatologickém monitoringu obnovuje meteorologické stanice, které po více než dvacetileté službě dosluhují. Na hřebenech Krkonoš jsou ve správě KRNAP čtyři, z nichž dvě byly zmodernizovány. "Letos bychom chtěli dokončit zbývající," řekl Kukačka.
Nové automatické meteostanice ve správě KRNAP budou zařazeny do sítě stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který jich má v Krkonoších několik. Díky spolupráci s ČHMÚ Správa KRNAP získala možnost využívat unikátní databázi pro uchovávání a vyhodnocení naměřených dat, která tak budou snáze dostupná pro navazující přírodovědecký výzkum a monitoring, uvedli zástupci národního parku.
Nové profesionální plně automatické stanice jsou určeny pro měření v extrémních klimatických podmínkách krkonošských hřebenů. Měření zahrnuje klasické veličiny, jako teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu či globální radiaci. Stanice jsou vybavené také zařízením pro mikroklimatické měření přízemních a půdních teplot a vlhkostí nejen v referenčním místě stanice, ale v případě teplot i v různých typech vegetace. Stanice jsou vybaveny dálkovým přenosem dat i telemetrií umožňující jejich vzdálenou správu.
Tundra je nejcennější a zároveň nejcitlivější část Krkonoš. Zvláště nejvýše položené oblasti hor jsou pod významným vlivem klimatických změn. V rámci projektu „Vegetace krkonošské tundry – minulost, současnost a budoucnost" se uskuteční monitoring, který poskytne klíčové informace pro pochopení změn a odhad dalšího vývoje vegetace krkonošské tundry. Projekt, kterého je obnova technologií součástí, je podpořen z Operačního programu Životní prostředí,“ uvedli zástupci Správy KRNAP.
Arkto-alpínská tundra na hřebenech Krkonoš je na české poměry nezvykle drsnou krajinou, pro kterou jsou typické lišejníky, kamenná pole, smilkové trávníky či kleč. V Krkonoších má tři podoby: nejvýše, tedy například na Sněžce, je lišejníková, níže travnatá a ještě níže - v ledovcových karech - je zóna květnaté tundry.
ČTK
