Prezident petici podepsal na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích, kde se sešel s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou, který je stoupencem zásahu proti kůrovci. Dosavadní bezzásahový režim v parku, tedy ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji, podle Zimoly již způsobil kůrovcovou pandemi. Ministr životního prostředí Ladislav Miko to ale odmítá stejně jako zelení, kteří mají hejtmanovu iniciativu za ukvapenou a Klausovo jednání za nekritické a neprofesionální. Ke Klausovi se naopak přidá jako signatář petice předseda KSČM Vojtěch Filip. "To co se děje, co nám předvádějí zelení a jejich spřátelená ministerstva je pro mě nepřijatelné, hloupé a nerozumné. Považuji za rozumné a inspirativní to, co se pan hejtman odvážil navrhnout - myšlenku vyhlášení kalamitního stavu, což by umožnilo udělat zásahy, které považuji za potřebné," řekl Klaus novinářům po jednání s hejtmanem. V Národním parku Šumava nyní podle ředitele správy Františka Krejčího pracuje asi 170 těžařů s motorovými pilami, 30 harvestorů, tedy těžkých těžařských strojů, dvě desítky pásových lesních vyklizovačů s navijákem a stejné množství univerzálních a speciálních lesních traktorů, navíc několik lanových systémů. Práce podle něj běží naplno a bylo by zbytečné nyní vyhlašovat stav nebezpečí. Vyhlašovat kalamitu spíše na začátku léta "V parku teď pracuje několik set lidí. Zatím máme vytěženo zhruba 140.000 metrů kubických kůrovcového dříví, a dalších cirka 40.000 je ještě vyznačeno k těžbě," řekl Krejčí. "Kdyby hejtman vyhlásil stav nebezpečí, tak bychom se sešli a založil by se asi nějaký kalamitní štáb nebo pracovní skupina, která by kontrolovala to, co už děláme. Kůrovcová sezona vrcholí, máme nasazeno největší možné množství techniky. Vyhlašovat kalamitu by se hodilo spíše na začátku léta, a ne nyní, když práce vrcholí," konstatoval. S hejtmanem prý jedná poměrně často, opět se sejdou v pátek. Zimola je připraven stav nebezpečí na Šumavě vyhlásit v nejbližších dnech. "V případě, že ministerstvo se bude chovat tak jako doposud, dojde ve velmi brzké době k vyhlášení stavu nebezpeční na Šumavě. Tu dobu si dovolím definovat v řádu jednotek dnů, jednotek týdnů," uvedl. Miko: Je to součást volební kampaně Miko s bojem proti kůrovci nesouhlasí, kroky Zimoly považuje za součást volební kampaně. Podle něj jeho rétorika má nejprve vyděsit voliče, a pak je nalákat na iluzi rychlého řešení. Z monitoringu lesů na Šumavě podle Mika vyplývá, že kůrovec je plně pod kontrolou. Žádné nebezpečí nehrozí. Pokud by došlo na Zimolova slova, do nejvyšších míst Šumavy by vjela těžká těžařská technika, což by ohrozilo tamní ekosystémy. Mluvčí ministerstva Jakub Kašpar řekl, že vzhledem k předchozím postojům prezidenta úřad poslední Klausův krok nepřekvapil. "Nicméně chceme připomenout, že na 80 procentech území parku se proti kůrovci zasahuje, a to velmi pečlivě," uvedl. Filip: Pozdě, ale přece Předseda KSČM oznámil záměr petici podepsat formou tiskového sdělení. "Je i mým úmyslem tuto petici podepsat. Chtěl bych jen připomenout těm, co mě nepodpořili v roce 1999, kdy jsem poprvé předkládal návrh zákona na ochranu Národního parku Šumava, že je na čase zpytovat svědomí. Jen s úlevou mohu dnes konstatovat: pozdě, ale přece," uvedl. Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je Klausovo chování nezodpovědné a zimolova iniciativa je podle strany založena na studii, ke které neproběhla žádná diskuse, která je stěží týden stará a nebyla ani zveřejněna. "Jediný klad, který Klausova aktivita přináší, je jeho podpis na příslušné petici. Zdá se, že i on začíná uznávat sílu a nástroje občanské společnosti, mezi které občanské iniciativy a petiční právo patří. Škoda jen, že tak činí pozdě a na tak nesprávné záležitosti," uvedl v tiskové zprávě Liška. Dotázal se také řečnicky, zda si prezident myslí, že se změnami klimatu si příroda poradí, ale s kůrovcem jí musí pomáhat člověk. Petice za zdravou Šumavu je od dnešního dne k dispozici na stánku Jihočeského kraje na výstavě Země živitelka a také na webových stránkách Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz.
