Na českém energetickém trhu začal aktivně působit Klastr Česká peleta. Toto zájmové sdružení právnických osob podniká ve výrobě a zpracování biomasy, tvarových biopaliv, energetických systémů a zdrojů, v distribuci a obchodu.

Zaměřuje se na inovace a zvýšení růstu i konkurenceschopnosti členů, včetně posilování oboru využívání biomasy pro vytápění. Celé odvětví tvarových biopaliv představuje vzájemnou spolupráci dvou sektorů, které jsou na sobě surovinově a majetkově nezávislé, ale ekonomicky vzájemně propojené. Na jedné straně jde o produkci pelet a briket z biomasy i dalších tvarových biopaliv a na druhé o výrobu kotlů na biomasu ve všech možných provedeních a výkonových řadách. Energetické zdroje využívající tvarová biopaliva nemohou fungovat bez dodávek vhodného paliva, získaného především od domácích producentů. Jeho případný import hraje a bude hrát jen doplňkovou roli v důsledku zvyšujících se nákladů na přepravu paliv a politické orientaci na decentralizovanou a nezávislou energetickou síť.

Klastr Česká peleta se etabloval v roce 2010, po vzoru evropských peletářských svazů (kupř. Deutscher Energieholz- und Pellet-Verband, Ă–koenergieCluster, proPellets Austria nebo European Pellets Council). Od ledna 2011 (na základě úspěšně vyhodnoceného projektu) získal finanční pobídku od agentury CzechInvest, kterou byl podpořen projekt rozvíjející novou značku Česká peleta na období 2,5 roku.

Klastr postupně zvyšuje frekvenci informací o tvarových biopalivech i kotlích na biomasu na českém trhu, posiluje vnější komunikaci členů a prezentuje české výrobce na zahraničních trzích. Nezapomíná ani na rozvoj domácího trhu s ekopalivy – především s peletami a briketami, včetně podpory prodeje kotlů, sjednocení norem, certifikací a souvisejících služeb. Chce dlouhodobě sjednocovat všechny přední výrobce pelet, dřevěných briket i kotlů a nastavit jednotné podmínky trhu s biomasou.

ČÍM NAHRADÍME UHLÍ?

Pevná biomasa, resp. tvarová biopaliva, představují náš nejdůležitější obnovitelný zdroj energie. Podíl výroby palivového dříví na celkové lesní těžbě roste od poloviny 90. let: z 5 % (v roce 1995) na současných 11 %, při absolutní hodnotě cca 1 770 000 m3. Do konce XX. století bylo spalování biomasy především záležitostí domácností. V posledních letech se však zvětšuje spotřeba biomasy i mimo domácnosti. Ze 3 mil. t spotřebovaných v polovině 90. let se průmyslová spotřeba zvýšila na dnešních více než 6 mil. t. Ve spotřebě domácností převládá palivové dřevo a dřevní odpad. Zvětšuje se podíl dřevních pelet a briket. Ve velké energetice a průmyslu dominuje vedle celulózových výluhů hlavně dřevní štěpka a dřevní odpad. Slibně se rozvíjí spalování rostlinných pelet. V roce 2010 se ve velké energetice využilo okolo 170 000 t.

Menší podíl připadá na neaglomerované rostlinné materiály. Energetici jich využili „pouze” 30 000 t. Na základě analýzy připravovaných projektů na spalování biomasy se očekává, že její spotřeba mimo domácnosti vzroste do roku 2020 ze současných 3 mil. t na 6,5 mil. t. Necelý 1 mil. t má tvořit zemědělská biomasa. Zda a nakolik se tyto plány uskuteční ukáže až čas.

Třeba si také uvědomit, že navýšení průmyslové spotřeby o 3,5 mil. t biomasy pro spalování k roku 2020 rozhodně neřeší problematiku uhelné energetiky. Ta dnes spaluje cca 53 mil. t uhlí.

ZDROJE NEDOSTATKU

Tolik volné dřevní štěpky na trhu však není a její budoucí potřeba musí být tudíž realizována na úkor současných spotřebitelů. Je velké nebezpečí, že energetika vykoupí od větších lesních a dřevozpracujících firem palivové dřevo, dnes určené pro domácnosti. To způsobí jeho nedostatek a prudký růst ceny s nedozírnými politickoekonomickými důsledky. Velká kogenerační zařízení si budou navzájem konkurovat při hledání suroviny, což patrně povede k cenové válce. Ta může následně zlikvidovat menší výtopny na biomasu, které budou v konkurenční nevýhodě. Vyšší cena poptávané suroviny pak umožní vykupovat i vlákninu (dříví v sortimentu V. třídy) pro celulózky a papírny, stejně jako štěpku určenou pro dřevozpracující a nábytkářský průmysl.

Dodavatelé do energetického sektoru jsou schopni odebírat nevytříděný materiál (kůra, piliny, odkory) za vyšší cenu než briketárny, jež potřebují čisté piliny.

Zajímavý je vývoj ve vytápění tuhými palivy v domácnostech. Konstantně roste dodávka palivového dřeva, stejně jako jeho cena. Vyšší těžby znamenají i více odpadu pro samovýrobu. Od roku 1992 stoupla cena palivového dříví 5krát. V tom ale ještě nejsou započítány ostatní náklady. Kupříkladu cena nafty vzrostla o 100 %. Je pozoruhodné, že v době palivové krize ve 40. letech XIX. století vzrostla cena palivového dříví pouze na dvojnásobek...

DŘEVO MÍSTO HNĚDÉHO UHLÍ

Spalování hnědého tříděného uhlí by měla z větší části nahradit pevná biopaliva. Pro tento úkol bude třeba zajistit dalších několik set tisíc tun dřeva. Soukromé lesy, na něž bilančně připadá jen 5 %, to v plném rozsahu (logicky) zvládnout nemohou. Aktivizovat se musí i Lesy ČR, vojenské lesy, ekonomicky zainteresované farmy aj.

Uhlí nelze odepisovat předčasně. Kupříkladu v domácnostech se bude využívat i nadále. Změní se pouze jeho zdroje. V současné době rostou dovozy tříděného uhlí a briket z Německa, Polska, Ukrajiny a Ruska. Na trhu se objevily i rašelinové brikety z Ukrajiny či Běloruska. Celkové dovozy všech těchto fosilních paliv, uhlí i rašeliny, lze odhadnout na více než 250 000 t a je nepochybné, že porostou. Budoucnost spotřeby palivového dřeva proto závisí na jeho dostupnosti a ceně.

Prodejní cenou je ovlivněna také spotřeba dřevních briket. Tomuto palivu konkurují německé uhelné brikety. Dovozy rostou. Tuzemští výrobci jsou omezeni kapacitou a cenou vstupní suroviny. V roce 2010 se dovezlo okolo 27 000 t dřevěných briket. Výroba slaměných briket dosud nepřesáhla regionální charakter. Otázkou zůstává perspektiva papírových briket. Zatím se pohybuje v řádu několika stovek tun. A u toho (s největší pravděpodobností) také zůstane.

TRH S PELETAMI ROSTE

Pozitivně lze charakterizovat vývoj v oblasti využívání pelet. Třeba v roce 2010 bylo vyrobeno zhruba 150 000 t dřevěných pelet, z toho činil vývoz 110 000 t a dovoz přesáhl 10 000 t. Domácí spotřeba se pohybuje okolo 50 000 t. Pro maloodběr se dodávají i rostlinné pelety, ovšem v podstatně nižším množství. V citovaném roce se u nás vyrobilo cca 310 000 t rostlinných i dřevěných pelet.

Poptávka roste i po automatických kotlích na pelety: v domácnostech jich už je odhadem kolem 10 000. Perspektivně lze předpokládat, že celá tuzemská produkce pelet se uplatní v ČR a že velké množství se bude dovážet ze Slovenska, Ukrajiny či Ruska.

Současná produkce pelet u nás převyšuje poptávku asi trojnásobně. Politika mnohých peletáren (včetně největší - v Paskově) je uplatnit co nejvíce materiálu přímo v lokalitě výroby. Proti nadměrným dovozům hovoří také náklady za dopravu a nově vznikající certifikace ENPlus. Ta započítává i dopady spojené s převozem pelet.

Při úvahách, zda si koupit a zprovoznit doma či ve firmě automatický kotel na pelety, anebo na uhlí, by uživatel měl vědět o množství povolení, které jsou pro přípojku potřeba a zohlednit si i časovou a finanční náročnost připojení. Nelze kalkulovat jen se současnou cenou paliva.

Klastr Česká peleta se etabloval v roce 2010, po vzoru evropských peletářských svazů (kupř. Deutscher Energieholzund Pellet-Verband, –koenergie-Cluster, proPellets Austria nebo European Pellets Council).