Luděk Šišák profesor České zemědělské univerzity
DOTACE VLASTNÍKŮM LESŮ JE DOBRÁ MYŠLENKA, NESMÍ ALE DOSTAT VŠICHNI STEJNĚ, MÍNÍ LUDĚK ŠIŠÁK. JAKMILE SE HOSPODAŘENÍ V LESE PŘESTANE VYPLÁCET, NIKDO TO NEBUDE DĚLAT A LESY BY SE STALY DIVOKÝMI, NEPŘÍSTUPNÝMI. ŽE V ČESKU VYMIZÍ, TO SI PROFESOR NEMYSLÍ.
Hospodaření majitelů lesů by v příštích letech nemuselo být závislé jen na prodeji dřeva. Stát by jim měl platit za to, že lesy zadržují vodu, chrání půdu či slouží lidem k rekreaci. Návrh je součástí koncepce státní lesnické politiky, kterou v minulém týdnu schválila vláda. Kvůli klimatické změně a plošnému odumírání stromů v různých částech kontinentu doporučuje takové kroky Evropská unie. V Česku už dokonce existuje ministerstvem zemědělství schválená metodika, která umí celkový přínos lesa převést na peníze. Jejím autorem je tým odborníků vedený profesorem z České zemědělské univerzity Luďkem Šišákem. V rozhovoru pro HN říká, že ji vypracovali hlavně jako ukázku toho, co les přináší a o co by jeho zmizením společnost přišla. Nemyslí si ale, že se to stane: „My Slované a Germáni si lesů vážíme, je to pro nás přátelská část krajiny. Známe všechny vodohospodářské funkce lesa a vážíme si jich."
* HN: Na možné finanční kompenzace pro majitele lesů míří kritika, zda to není od lesnické lobby jen zneužití současné mimořádné kalamitní situace. Je, nebo není?
Plošné vyplácení peněz cítím také jako problém. Když je něco vypláceno paušálně, nedělá to dobrotu, je třeba zohlednit zásluhy, potřebná je diferenciace. Takže kritikům rozumím. Chápu ale i ty, kteří hospodaří s lesy a krajinou a nemohou být dlouhodobě ve ztrátě.
* HN: Řada ekologicky orientovaných expertů říká, že les poskytuje služby přírodě i lidem nejlépe, když je v té nejpůvodnější formě, tedy jako prales.
Ano, s tím by dnes mnozí vědci souhlasili. A dokonce i s názorem, že určitý typ hospodaření, orientace lesa jen na produkci dřeva a výnos, ony služby může zhoršovat.
* HN: Což by znamenalo, že nejvyšší dotaci by měli dostávat ti, kteří o les pečují nejméně.
I s takovými názory se setkáváme. Takový les ale neposkytuje dřevo, nebo jen minimálně, bývá i omezeně přístupný, a tedy méně využitelný pro rekreaci. A produkce dřeva je přece ze společenského hlediska velmi významná, i z hlediska netržního. Je to surovina udržitelně obnovitelná, můžeme ji využívat, aniž bychom o ni přicházeli, váže v sobě po dlouhou dobu uhlík a brzdí tak klimatickou změnu. To je obrovský rozdíl oproti neobnovitelným surovinám, jako jsou třeba vápenec, ropa, uhlí. Ty jednou vytěžíme, navíc často se škodami na krajině, a už se nikdy neobnoví.
Celý článek najdete v HN.
