Emotivní články varující před údajnou těžební devastací národního parku Šumava pod taktovkou nového ředitele Jana Stráského zaplnila v poslední době média. Na tato nepravdivá obvinění musím jako bývalý pracovník NP Šumava reagovat.

Je s podivem, že se opět ozývají představitelé Hnutí Duha, různí kritici a zhrzení vědci. Kde byli všichni tito ochránci šumavské přírody v posledních čtyřech letech, když se po lesích národního parku proháněly mohutné těžební stroje, které po sobě zanechávaly hluboké koleje. Co jim zavřelo ústa a zaslepilo oči, že to neviděli a nekritizovali?

V létě 1994 se na části NP rozhořívala kůrovcová kalamita. Ta vyvrcholila v roce 1996, kdy z celkové těžby 241 tisíc m3 bylo 187 tisíc m3 tj. téměř 78 % hmoty napadené kůrovcem!

Intenzivními ochranářskými opatřeními včetně vyhledávání a těžbou napadených stromů pak v dalších letech kůrovcová těžba klesala až na necelých 11 000 m3 tj. asi 5,5 % z celkové těžby 197 000 m3 v roce 2002. Veškerá úmyslná těžba v té době směřovala ke zvýšení druhové, věkové a prostorové rozrůzněnosti porostů. Porosty se podsazovaly jedlí a listnáči, aby se zvýšila jejich odolnost proti větru, sněhu i kůrovci. Postupně se měl vypěstovat les věkově, druhově i prostorově rozrůzněný, který by bylo možno ponechat samovolnému vývoji bez lidského zásahu.

Samozřejmě že až za několik desítek let. Následně začala kůrovcová těžba opět vzrůstat. Jako jednu z příčin je možno označit i neodpovědné ponechání nezpracovaných polomů po orkánu Kirill.

Co se dělo v lesích při jejich zpracovávání, je jedna z nejsmutnějších kapitol existence NPŠ. Hluboké koleje, které se zavážely balíky klestu z lesů mimo území parku, nebo se v nich topila zpracovaná dřevní hmota atd.

Hnutí Duha se však v té době věnovalo zpracovávání kalamity u sousedních vojenských lesů a na situaci v NP Šumava nemělo čas, stejně tak jako ostatní kritici. Proč asi? Přitom za oběť této zhoubné ideologie padly kromě stovek hektarů zdravého lesa i více než 350 let starý prales u pramene Vltavy.

Současný ředitel je obviňován, že nahrává dřevařské lobby, která chce vytěžit dříví v národním parku. Posuďme, kdo této lobby nahrává víc. Ten, kdo intenzivními obrannými opatřeními do budoucna snižuje kůrovcovou těžbu, nebo ten, kdo si ponechává kůrovce, aby mu „vyznačil” další statisíce m3 těžby?