Praha 23. ledna (ČTK) - České římskokatolické diecéze podaly státu v rámci restitucí přes tři tisíce výzev, v nichž žádají především vydání lesní a zemědělské půdy, luk nebo parcel. Usilují však i o stovky objektů a desítky movitých předmětů, mezi kterými je například obraz Madony z Veveří. K nejvýznamnějším požadovaným stavbám patří několik nemovitostí v areálu Pražského hradu, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou nebo kroměřížský zámek.

Pro návštěvníky památek, které chtějí církve vrátit, by se podle zástupců diecézí ale nemělo nic měnit. Žďárská farnost naopak chce kostel na Zelené hoře, zapsaný na seznamu UNESCO, ještě více otevřít veřejnosti.

Většina diecézí ale majetek, o který požádala, zatím nedostala. Ostravsko-opavské biskupství převzalo jen malou část z něj a Biskupství českobudějovické by mohlo většinu majetku převzít letos. Koncem příštího týdne získá první nárok.

Pražské arcibiskupství, které podalo výzvy spolu s farnostmi pražské arcidiecéze a metropolitní kapitulou, zatím podepsalo jen dvě dohody na dva pozemky. O navrácení staveb na Hradě zatím jedná. Prezidentská kancelář nároky církve původně odmítla s odvoláním na bezpečnost hlavy státu, podle informací z tisku by ale jednání měla dospět k tomu, že církev bude vlastnit Nové proboštství a Jiřský klášter a v nájmu by měla mít Staré proboštství a Mladotův dům.

Kontroverzi vyvolává i žádost o vydání kostela na Zelené hoře, o který usiluje brněnské biskupství. Aktivisté, kteří dlouhodobě nesouhlasí s restitucemi, kvůli kostelu podali na šéfku Národního památkového ústavu trestní oznámení. Obávají se, že úřad by v případě vydání mohl rozhodnout v rozporu se zákonem. NPÚ ale zatím nerozhodl o vydání jediné věci.

Olomoucké arcibiskupství žádá o navrácení zhruba 200 budov, přičemž o kroměřížský zámek zapsaný na seznamu UNESCO požádalo až na poslední chvíli. Důvodem bylo údajně to, že žádost důkladně zvažovalo. Vedle zámku usiluje arcibiskupství i o zámeček v Hrubčicích, vodní tvrz v Jeseníku nebo lázeňskou vilu Vlasta v Teplicích nad Bečvou.

Naproti tomu ostravsko-opavské biskupství neuplatňuje vydání žádných movitých kulturních památek. Většinou jí jde vedle lesů a pozemků o hájenky, lesovny, stodoly a stavby spojené s lesním hospodářstvím. Minimum majetku v rámci restitucí biskupství už převzalo zpět.

Královéhradecké biskupství tak úspěšné nebylo, podle mluvčího Petra Suchomela úřady v některých případech zatím zareagovaly návrhem dohody o vydání, o kterých se dál jedná. Biskupství neplánuje, že získané nemovitosti rychle prodá, bude se snažit jejich hodnotu uchovat, a lesní pozemky bude spravovat jeho nově založená společnost s ručením omezeným.

Biskupství litoměřické má na seznamu žádostí pozemky a movitý majetek, konkretizovat to ale nechtělo. Chce se k tomu vyjadřovat až poté, co je skutečně získá. Pouze uvedlo, že si nárokují kapli svaté Anny v Mnichově Hradišti (Mladoboleslavsko), do které byly uloženy ostatky vojevůdce Albrechta z Valdštejna.

Plzeňská diecéze, která vnikla teprve před 20 lety, nemá historický majetek jako ostatní starší diecéze a ve většině případů tak žádá o vydání pozemků. Usiluje však o dva movité předměty - jeden obraz, původně z kostela ve Starém Plzenci, a jeden předmět ze Sokolova.

O majetek zabavený po roce 1948 žádají nejen římskokatolické farnosti, ale také jednotlivé řády. Benediktini například již získali pozemek u vstupu do rajhradského klášteru, postupně se vyřizují žádosti dalších řádů, převážně jde o zemědělskou půdu či lesní pozemky v celém kraji.