Tři sta dvacet čtyři budov, pozemky o celkové rozloze 261 hektarů a finanční náhrada k tomu. To vše v celkové výši 134 miliard korun. Stát se v rámci církevních restitucí chystá na největší přesun majetku v dějinách. Jak je připraven hlavní příjemce - katolická církev? TÝDEN.CZ se zeptal generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba.

- Církevní restituce jsou na spadnutí a vy můžete příští rok dostat do správy obrovský majetek. Jste na to připraveni?

Připravujeme se na to 22 let, po něž se o naplnění této formy spravedlnosti mluví. V okamžiku, kdy je v parlamentu debata o církevních restitucích intenzivnější, se připravujeme intenzivněji. V tuto chvíli je to jedna z prioritních agend. A to jak na úrovni biskupské konference, tak na úrovni jednotlivých biskupství.

- Co konkrétně řešíte?

Je to celá škála věcí. Na úrovni biskupské konference budou muset vzniknout místa, která se budou starat o navrácený finanční majetek. Budou to jak nová místa správců nemovitostí, tak ekonomů jednotlivých diecézí. Na jednu stranu chceme, aby byl ten postup přípravy koordinován centrálně, a na druhou stranu, aby si v některých věcech mohly jednotlivé diecéze rozhodovat samy. Tento proces běží. Jsou tu série setkání s lidmi od lesního hospodářství po bankovnictví. Tedy s profesemi, které budeme v případě navrácení majetku nutně potřebovat.

- Proč se ptám: v současné době přihlížíme smutnému krachu farnosti v Trmicích u Ústí nad Labem, která kvůli dluhům z podnikání rozprodává svůj majetek. V dražbě mizí sochy svatých i varhany. Nebojíte se, že po navrácení majetku bude těchto případů podstatně více?

V okamžiku, kdy máme 3500 farností a za dvaadvacet let máme jediný příklad tohoto selhání, tak neznám jiný podobně veliký holding, který by fungoval takto dobře. Pojďte se k nám učit, máme jen jediný případ za takovou dobu. Na druhou stranu bychom chtěli, aby ani ten jeden případ nebyl. Teď se dělají kroky, aby se něco podobného v budoucnu už nestalo.

- Jaké?

V minulém týdnu jsem jednal na ministerstvu kultury o tom, aby bylo v restitucích jednotlivých farností dáno omezení. Chci, aby tu byla dvoustupňová či třístupňová kontrola. Jednání na úrovni farností bude jen ve výši padesát až sto tisíc a bude právně relevantní, jen když bude spolupodepsáno příslušnou diecézí.

- Získáte množství lesních pozemků. Co s nimi budete dělat? Budete v nich zpracovávat dřevo sami jako trmická farnost, která právě kvůli pile v Klenčí zkrachovala?

Zrovna teď mi leží na stole koncepce k diskusi o lesním hospodářství. Je tam nastíněno několik variant, jak budeme k našim lesním pozemkům přistupovat. To, jak moc budeme přistupovat k lesnímu hospodářství přímo, nebo přes současné hospodáře, se za současné situace velmi čile řeší.

- Máte už spočítáno, kolik lidí bude muset církev přijmout pro správu nově nabytého majetku?

Já myslím, že tato představa je nyní na každé diecézi počítána. Záleží to na množství majetku a závisí to také na tom, jak se rozhodne diecéze majetek centralizovat, či nikoli. Určitě by nemělo jít o stovky uředníků navíc.

- Komu vlastně majetky připadnou? Budou patřit diecézím, nebo jednotlivým farnostem?

To je jeden z důvodů, proč je pro nás naprosto nepřijatelný nějaký centrálně spravovaný fond. Základní filozofie církve je decentralizované spravování, kde se majetek spravuje na místě, a jeho vytunelování je tak prakticky nemožné. Tím pádem tím příjemcem budou opravdu jednotlivé farnosti.

- Kritici restitucí často zmiňují, že mnoho z nově nabytého majetku stejně prodáte. Chystáte se na to?

Diecéze měly od svého vzniku vždy materiální základnu, ze které mohly žít a financovat duchovní činnost. Chceme tedy majetek uspořádat tak, aby se z jeho výnosů mohlo žít po několik staletí. Co to bude konkrétně znamenat, je otázka. Může to znamenat jak co nejlepší obhospodařování, tak scelování majetku i prodej. Budeme se zkrátka chovat jako dobří hospodáři.