V Praze je přesně 202 památných stromů. Jsou mezi nimi platany, lípy i jasany. Nejstarším stromem je dub Karel v zámeckém parku v Kolodějích. „Za památné stromy je možné prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem. Také pokud se jedná o významné krajinné dominanty a v neposlední řadě i dřeviny historicky cenné, které jsou památníky minulosti. Připomínají tak buď historické události, nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje," vysvětluje dendrolog a autor webu Pražské stromy Aleš Rudl.
Karel pamatuje státníky
Mezi pražskými památnými stromy jsou nejčastěji zastoupeny duby, těch je 60 procent, následovány lípami s 35 procenty, pak jasany, platany a dalšími dřevinami, jichž je třeba jen několik, jako například tis, cedr nebo olše. Nejstarší strom, dub Karel, pamatuje dokonce časy Jiřího z Poděbrad.
Karel je nejen nejstarším, ale i nejmohutnějším dubem v metropoli. Jeho stáří se odhaduje na 550 let a obvod kmene dosahuje 734 centimetrů. Nachází se v zámeckém parku v Kolodějích. Podle pověsti ho vysadil císař a král Karel IV. v roce 1359, pravděpodobnější však je, že se tak stalo až o sto let později. Pod dubem je pódium, na němž se dříve konaly různé oslavy a státníci, kteří v Kolodějích pobývali, přijímali pod jeho korunou návštěvy. Dnes je zámek spolu s parkem nepřístupný.
Druhý nejmohutnější dub v Satalické oboře na palouku, kde se dříve vyřazovala zvěř, si však prohlédnout můžete. Jeho dominantní čtyřkmen má obvod 675 centimetrů a jako centrální strom bažantnice připomíná původní osnovu barokního Černínského panství. „Když se podaří dopátrat historie stromu, získá na hodnotě," poznamenává Aleš Rudl.
Na hrázi Podleského rybníka mezi Dubčí a Uhřiněvsí pak stojí osm dubů, z nichž ten největší poblíž stavidla má obvod 574 centimetrů. K Podleskému rybníku, třetímu největšímu rybníku v Praze o rozloze 14,14 hektaru, jezdíval na koni Tomáš Garrigue Masaryk při svých pobytech na zámku v Kolodějích.
Sedával pod ním Beethoven
Asi nejznámějším památným stromem je platan na Karlově náměstí se svým zajímavým a netradičním rozložením větví. Měl štěstí, dnešních dnů se dožil díky záchranné rekonstrukci v roce 1985. Nejmohutnější a nejstarší platan ale roste na Malé Straně u Velkopřevorského paláce. Jeho obvod měří 712 centimetrů a rozložitou korunu zvedá do výšky 33 metrů. Podle pověsti byl vysazen ve 12. století při příchodu Maltézských rytířů do Prahy, ve skutečnosti se tak ale stalo až při barokní přestavbě paláce v letech 1725 až 27. Bývá spojován s Ludwigem van Beethovenem, který pod ním prý během návštěvy Prahy sedával. Za první republiky se pod ním konaly i koncerty.
Nejmohutnější a zároveň nejstarší lípa roste v rohu zahrady u historické usedlosti v Chabech. Je vůbec prvním stromem, který byl v Praze v roce 1994 vyhlášen za památný. Jde o tzv. rodovou lípu, což znamená, že byla uctívána jako odkaz předků, kteří ji zasadili. Výška tohoto stromu činí 12 metrů, obvod kmene je 665 centimetrů a věk je odhadován na přibližně 270 let.
Neměli bychom opomenout ani jasany. Nejmohutnější z nich roste na svahu Petřína ve Strahovské zahradě a má obvod kmene 510 centimetrů. V Sobíně zase roste památná olše.
Vycházky za památnými stromy Web Pražské stromy slaví sedmé narozeniny a k tomuto výročí pořádá vycházky. Průvodcem na nich bude dendrolog Aleš Rudl. Barokní krajinou do Vinoře 23. dubna v 9:45 hodin, zastávka MHD Satalická obora, rezervace nutná na www.pamatnestromy.cz. Do rozkvetlých sadů v Tróji 23. dubna v 14:30 hodin, zastávka MHD Dunajecká, rezervace nutná na www.pamatnestromy.cz. Do krajiny luk, rybníků a malebných stromořadí 28. dubna v 16 hodin, železniční stanice Uhřiněves, rezervace není potřeba.
