Kůrovcová kalamita majitelům a správcům lesů v kraji dál komplikuje život. Kromě toho, že museli oproti plánům výrazně navýšit těžbu, napadené dřevo už není kam vozit, protože pily jsou přetížené. Na každém kubíku navíc tratí stovky korun.
Úkol co nejrychleji zpracovat ohromné množství kůrovcového a polomového dříví teď zaměstnává majitele a správce lesů nejen v Olomouckém kraji. Narážejí přitom na velký problém. Pil je totiž nedostatek a ty, které se nacházejí ve spádové oblasti, jsou už tak kapacitně vytížené a zahlcené dřevem, že nejsou schopny odebrat další.
Potvrzuje to například největší zpracovatel dřeva v regionu – pila Javořice ve Ptení na Prostějovsku. Ta letos kvůli obří poptávce po likvidaci kůrovcem napadených stromů zpracuje 350 tisíc kubíků dřeva, což je zhruba o 40 tisíc kubíků víc, než firma původně plánovala.
„Letos bude produkce vyšší asi o dvacet procent. Zvládli bychom ještě o nějakých deset procent víc, ale zase je problém sehnat zaměstnance," uvedl ředitel pily Javořice Jan Vařeka. V žádném případě ale není pila schopna uspokojit všechny požadavky majitelů a správců lesů, které se na ni valí. „Kvůli kůrovcové kalamitě bychom potřebovali zpracovat 800 až 900 tisíc kubíků dřeva ročně. Tak velké výkyvy ale nelze řešit," dodává Vařeka. Na trhu je nyní podle něj příliš mnoho dřeva, právě kvůli kůrovcové kalamitě a zčásti také kvůli polomům.
„Jen odumírající stromy se budou kácet dalších pět let"
Jak se s takovým množstvím popasovat, řeší i lesy olomouckého arcibiskupství. „Co se týká zpracovatelů, setkáváme se s tím, že mají problém kůrovcové dřevo rychle odebrat. Je otázka, jestli za tím stojí nedostatek kapacity anebo neochota zpracovávat napadené dřevo tam, kde je dostupné i to zdravé," přemítá mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Lesy ČR mají v kraji plánovanou těžbu okolo 700 tisíc kubíků. Kvůli kalamitě bude ale mnohem vyšší. „Prozatím předpokládáme celkovou těžbu v letošním roce přibližně 850 tisíc kubíků, z toho významnou část tvoří dřevo napadené kůrovcem," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Podniku se zatím daří materiál ihned po vytěžení „udat" díky tomu, že jej dodává většímu počtu velkých zpracovatelů.
Nejhorší situace s kůrovcem je na Olomoucku. Své o tom ví šternberský lesní podnik, který letos vytěží zhruba 10 tisíc kubíků dřeva. „Těží se pouze napadené a odumřelé smrky. Pokud by do toho nevstoupila kůrovcová kalamita, těžil by Šternberk pouze 2 600 kubíků za rok," vypočítala mluvčí města Šternberka Irena Černocká. Trend, kdy se kácí jen odumírající stromy, bude podle ní v lesích města Šternberka pokračovat přibližně dalších pět let.
Problém se sháněním pil mají také olomoucké městské lesy. „Dřeva je výrazně víc. Spíše než za kolik je teď mnohem podstatnější otázka, zda je vůbec pila schopná dřevo zpracovat," sdělil zástupce ředitele Lesů města Olomouce Ivo Koláček.
Kvůli tomu, že se nyní přednostně těží jen kůrovcové a polomové dříví a trh je jím zahlcený víc než v jiných letech, tratí majitelé lesů v kraji 600 až 800 korun za každý kubík. Zatímco za metr krychlový zdravého smrkového dřeva by dostali až 2 000 korun, musí se teď spokojit s výrazně nižší částkou – zinkasují přibližně 1 200 až 1 400 korun.
