Kromě aktualne. cz, jež referovalo o věci realisticky, snad všechna média psala o hrůzách, které natropil orkán Kyrill v Krkonoších. Zúčastnil jsem se prezentačního výletu, jejž pořádal zelený ministr MARTIN BURSÍK. Ukázaly se hned dvě věci. Kalamita není katastrofa. Martin Bursík je turista.

Stojím před ministerstvem životního prostředí a sleduji muže i ženy, kteří proudí dovnitř. Začíná pracovní den a chodí jich hodně. Po malé chvíli si pro sebe začnu počítat ty, již mají goretexové pohorky. Během chvilky mi prsty na rukou nestačí - chodí v nich všichni. Pak přicházejí další novináři, přijíždí mikrobus značky Mercedes a vyrážíme na spanilou jízdu no- vého ministra životního prostředí Martina Bursíka do kalamitou zpustošených Krkonoš. Má tam být i tiskovka. Jiná ministerstva a jiné politické strany hostí novináře chlebíčky. Zelené ministerstvo životního prostředí investuje do benzínu a dostatku personálu, co hlídá, aby idiotům z města nespadl na hlavu strom, a vozí novináře na výlety do přírody.

TAK NÁM PĚKNĚ ZAFOUKALO

 Evropou se přehnal v noci na pátek devatenáctého ledna orkán Kyrill. U nás měl největší razanci v Krkonoších, vanul tam vítr rychlostí až 216 kilometrů v hodině. Škody po vichřici ve státních lesích podle odhadů překročily sedmdesát procent roční těžby a činí zhruba šest až sedm miliard korun. Podle lesního zákona má být do konce března zpracováno veškeré kalamitní dříví, v němž se může rozmnožit kůrovec. To se při objemu dřeva stihne opravdu těžko. V Krkonoších byly v minulém století mnohem horší kalamity. V roce 1966 muselo být zpracováno asi 400 tisíc kubíků dřeva a v roce 1996 více než 130 tisíc kubíků. Letos orkán vyvrátil nebo poničil více než 70 tisíc metrů kubických dřeva. Roční těžba v Krkonoších je přitom asi 90 tisíc kubíků. Odstranění krkonošské kalamity si vyžádá podle prvních propočtů mimořádnou dotaci ze státní pokladny ve výši asi 28 miliónů korun. Ministr o ni bude na vládě žádat v prvním možném termínu, pátého února. V Mladých Bucích jsme zastavili na pumpě. Z opravdu pěkného, takového outdoorově bytelného BMW s náhonem na všechna čtyři kola vystoupil pan ministr Bursík, na nohou měl goretexové pohorky. Otázal jsem se, zda je na MŽP fasujou. Pan ministr odpověděl, že nikoliv, že si je již před čtyřmi lety koupil za vlastní peníze. Odpověď mě pohoršila. Přestože plýtvání státními penězi vidíme na každém kroku, koupit úředníkům MŽP pohorky nikoho nenapadlo a musí do terénu i kanceláře nosit vlastní! To jako by si měli policisté za své peníze kupovat obušky. Pak jsme vyrazili za město na louku, kde stály zaparkované terénní toyoty v množství větším než malém. Pana ministra vytěžili první novináři, kterých zde čekalo několik zaparkovaných aut - šlo o televizáky a místní tisk. Pak jsme přelezli do toyot a vyrazili do kopců. Míjeli jsme německou vesnici Glassendorf (Sklenařovice), ze které po válce vyhnali všechny německé obyvatele, domy rozstřílela armáda a pak, ještě v padesátých letech, horské pláně, na kterých Sklenařovičtí hospodařívali, zalesnili smrkem. Pěkně jeden stejně velký smrček vedle druhého do řad. Monokultura, kultura stejných jedinců. Inu, stará dobrá padesátá léta. U kapličky, která jediná z Glassendorfu zbyla, jsme zahnuli do ještě prudšího kopce. Pořád mezi smrky, byť do přirozeného lesa v této nadmořské poloze na severovýchodě Čech patří kromě smrků buky a jedle. Auta zastavila, nás vyhnali ven, prolezli jsme křovím a tam byl veliký polom. Shromáždili novináře do houfu a začalo cosi neuvěřitelného. Byly zde krkonošské celebrity - ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák a mluvčí národního parku Radek Drahný. Jeden vysoký úředník ministerstva. Deset bafuňářů. A pan ministr. Začala skoro standardní tiskovka - až na to, že bylo minus dvanáct, zle foukal vítr a všude kolem se válely polámané stromy. Martin Bursík prohlásil, že takové orkány, větrné smrště a srovnatelné radovánky lze v budoucnu čekat častěji. A že je na to potřeba lesy připravit - nejen ty v Krkonoších, ale v celé zemi. Jeho slova podpořili všichni přítomní pánové.

 JDOU A DO KOPCŮ STOUPAJ'

 Když začaly omrzat nejen uši, ale i mikrofony, oficiální část skončila. Pan ministr mladistvě pohlédl směrem vzhůru a po traktorem prohrnuté cestě vyrazil do vrchu. Aby ukázal, jak mu to nedělá problém, s někým neustále konverzoval. Nebyli to novináři - ti přestali klást otázky po prvních metrech. Funěl jsem první ligu, ale ani já, ani žádný z kolegů nepodlehl lákání toyot, které se v koloně ploužily za námi. Když jsme dorazili k traktoru - zjevně cíli - , čekal jsem, kdy před zeleného ministra vyplivnu své černorudé plíce, ale pak jsem se udržel. "Už jsem to potřeboval!" pronesl Martin Bursík a pohybem ruky naznačil, že má na mysli Přírodu Do Kopce. Chcete- li udělat politickou kariéru u zelených, musíte na to mít fyzičku. Všichni tři pánové - stars tiskovky - zopakovali do různých mikrofonů to, co už jednou říkali, a šlo se zase z kopce. To už měl mozek dost kyslíku, tak jsem si v praxi prohlížel, co nám lesáci z Krnapu vysvětlili. Krkonoše jsou národní park, ale bez lidských zásahů by měla být jen první a částečně i druhá zóna. Ta je v Krkonoších většinou na hřebenech, v pásmu kleče, takže jsme ji neviděli. Pokud je bezzásahová zóna níž a vítr tam něco polámal, jenom se odkorní kmeny kvůli lýkožroutu smrkovému a dřevo se nechá hnít na místě. Tím se tvorba pralesa bez zásahu lidské ruky, který je v těchto chráněných zónách cílem, jen urychlí - například pro Šumavu s většími zalesněnými prvními zónami je dle mého názoru orkán úplným požehnáním. V ostatních, méně chráněných územích Krnapu lesáci již dlouho pracně přestavují skladbu dříve vysázených smrkových monokultur do podoby, která by lépe odpovídala přírodní podobě zdejšího lesa. Smrk sem patří - ale ne do řádků. Patří do lesa promíšeného buky a dalšími listnáči. Navíc smrky nesmějí být stejně staré, ale různověké. Nesmějí ve vyšším patře lesa tvořit souvislou clonu (proto je první etapou umělé přestavby lesa ředění smrkového porostu) a musí mít živé i nejnižší patro. Tam, kde již byla přestavba lesa dokončena, nebo je alespoň v polovině, zůstal krkonošský les zachován. Sem tam vítr ulomil větev, což nikomu včetně lesa samého nevadí. Na mnoha místech, kde byla smrková monokultura v dobrém stavu a vítr se trochu opřel, orkán jen urychlil proces ředění monokultury a ušetřil lesákům práci s kácením těch nejslabších stromů. Vybral je procesem přírodního výběru možná přesněji než oni sami. Tam, kde byly podmínky zvlášť dobré pro vítr a stromová plantáž byla zvlášť nekvalitní, udělal vítr to, co se s polem (byť stromů) dělává. Posekal ho. Opět ušetřil lesákům práci, ale zpomalil obnovu přirozeného lesa. Na holinách roste i ten smíšený les pomaleji než při řízené rekonstrukci směrem k vyšší druhové diverzitě, různosti, než při opatrném ředění monokultury.

ŠKODA VE VÝROBĚ?

 Když jsme ušli pěkný kus směrem dolů, z ničeho nic nás toyoty dojely, my nasedli a jelo se k zaparkovaným autům dole. Když jsme vystoupili, zeptal jsem se opatrně lesáka, co řídil teréňák: "Kolik jsme tak mohli ujít?" Zamyslel se: "Možná kilometr a půl!" Ministr Bursík se novinářům omluvil, že neukázal nic horšího a katastro . čtějšího než padlé stromy a jelo se domů. Žádná katastrofa kalamita tedy není, postihla jen to nemocné, člověkem vnucené a umělé. To samozřejmě neplatí pro komerční porosty jehličnatých dřevin, kde se pěstují například smrky na dřevo - to jest třeba pro soukromé lesy nebo Lesy ČR. Tam jde o lesní výrobu, běžné hospodaření na půdě a orkán tam natropil pěknou neplechu. Není to však škoda na " lese", ale " v lesní výrobě". Na živém lese, lese jako součásti přírody, se orkán nijak zvlášť tragicky nepodepsal, neboť je součástí stejné přírody. Nám nezbývá než se podle toho větru a deště - kterým neporučíme - zařídit a přestavět nejen krkonošské, ale všechny naše lesní monokultury do přirozenější podoby. Nebo to za nás mnohem nekompromisněji udělá příští orkán. Je optimistické, že tento legitimní požadavek má dnes podporu ministra.

TEXT A FOTO JIŘÍ X. DOLEŽAL

Foto - Tiskovka u polomu Ze vzduchu vypadá kalamita děsivě
Odstraňování následků orkánu
FOTO ARCHÍV DENÍKU BLESK

Foto - Ministerská spanilá jízda vyráží do hor
FOTO BLESK/ROMAN PŮTA

Foto - Tohle pan ministr potřeboval. Kopec, sníh a pohorky.
FOTO ČTK/ALEXANDRA MLEJNKOVÁ

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.