Hrozí, že na Libavé nezůstane žádný smrk starší padesáti let
Letošní jaro bylo na srážky štědřejší a vypadalo to, že odumírání smrků ve středních polohách Olomoucka se zastaví. Situace se však nezlepšila. Sucho během léta a současné tropy kalamitu jen zhoršují. Majitelé a správci lesů proto v letošním roce odstraňují napadené jehličnany v nezmenšené míře a přes léto se navíc potýkají s tím, aby hmyzem znehodnocenou kulatinu prodali. „Přestože letošní jaro bylo z pohledu množství srážek příznivější, sucho těchto letních měsíců negativně ovlivňuje především dospělé smrkové porosty, které byly negativně podtrženy létem 2015, kdy došlo výparem k poškození povrchových kořenových systémů. Takže tyto porosty těžíme, protože se samy těžko brání náletu kůrovců," popisoval vedoucí lesní výroby Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou Jan Jeniš. „Situace ve zpracování nahodilé těžby je tak obdobná jako v předchozích letech," hodnotil Jan Jeniš.
Rozsah nahodilých těžeb v roce 2015 a vloni vyvolaný usycháním stromů a kůrovcem nemá na Libavé v novodobé historii srovnání.
Objem těžeb byl čtyřnásobný oproti minulým letům. Hlavním viníkem kalamity je nedostatek srážek, jejichž roční úhrn klesá v této oblasti Moravy od roku 2006.
Smrky odumírají kvůli suchu
Smrky s mělkými kořeny vysazené před více než půl stoletím do nepůvodních míst dlouhodobě trpí nedostatkem vláhy. Reálně hrozí, že na Libavé nezůstane smrk nad 50 let věku.
S rozpadem oslabených smrkových porostů se potýkají nejen vojáci, ale také týkají Lesy České republiky, obce i soukromí vlastníci lesa.
Lesy ČR v roce 2015 zpracovaly v Olomouckém kraji v důsledku sucha 289 tisíc metrů krychlových smrku, z toho bylo 172 tisíc napadeno kůrovci. Vloni jen do konce srpna bylo zpracováno 317 tisíc metrů krychlových smrku, z toho bylo 190 tisíc metrů krychlových napadeno kůrovci. Šternkrychlových bersko dělalo 56 procent.
Nadbytek smrkového dřeva na trhu podle lesáků ovlivňuje jeho cenu. „Prodej dříví je tím samozřejmě ovlivněn a vždy v létě se dříví z nahodilých těžeb prodává hůře," poukázal Jan Jeniš.
NEJOHROŽENĚJŠÍ OBLAST
S lýkožroutem, neboli kůrovcem, se snaží vlastníci lesa bojovat. Jenže v boji o záchranu umírajících stromů se jim postavil do cesty zákeřnější nepřítel, invazní druh, lýkožrout severský. K nejohroženějším oblastem patří právě pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. „Objem dříví napadeného lýkožroutem severským tvoří asi 40 procent celkového objemu kůrovcového dříví," informoval Jan Jeništa. Lýkožrout severský má jiné nároky a jeho odchyt je náročnější.
Vše ještě komplikuje vysoký výskyt václavek, které v této oblasti rovněž dokážou i samy napadený strom zahubit – za normálních podmínek tato houba působí hnilobu dřeva, ale stromy nehubí.
Majitelé a správci nejen těží, ale podle zákona holiny zalesňují. Na Libavé jen vloni vysadili 5,2 milionu sazenic, což je bezmála polovina celkové výsadby vojenských lesů na území jenských České republiky. Náklady na výsadbu přesáhly 55 milionů korun bez nákladů na další ošetření sazenic. „Sedmdesát pět procent vysazených sazenic tvoří listnáče. Jde především o buk, dub a olši. Listnaté stromy jsou vůči suchu odolnější, jejich kořeny jsou hlubší a proto lépe dosahují ke spodní vodě. V dvojsadbě se smrky listnatý strom sazenici jehličnanu chrání," informoval již dříve mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.
