Proti kůrovci je nový ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jan Stráský připraven zasáhnout i v I. zónách šumavského parku.

Stráský chce omezit kůrovcové těžby, na druhou stranu je ovšem připraven v případě nutnosti zasahovat i v „nedotknutelných” prvních zónách (území národního parku je rozděleno do tří zón podle stupně ochrany, nejpřísnější je právě v prvních zónách, kam například návštěvníci mohou pouze po značených cestách).

„Pokud jde o kůrovce, jsme ve stavu, že expertní skupina, kterou jsem vytvořil malou obměnou té původní, která pracovala pro hejtmany Plzeňského a Jihočeského kraje, do níž jsem zapojil i pracovníky parku, připravuje přesný „obranný plán” boje s kůrovcem v nejbližším období. Naším cílem je, aby skutečně poklesl rozsah těžeb, tedy aby se aplikovaly všechny ostatní metody boje s kůrovcem. Předpokládám, že tento plán budu moci během měsíce rozdělit tak, aby se začal uskutečňovat a abychom viděli, zda se nám skutečně podaří kůrovce po jarním rojení zastavit,” řekl Stráský na jednání členů parlamentního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, starostů šumavských obcí, ministra životního prostředí Tomáše Chalupy a zástupců Plzeňského a Jihočeského kraje, které se konalo v Srní.

Ochránci přírody protestují

„Letošní objemy kůrovcové těžby zatím odhadnout nemohu, budou určitě v návrhu pracovní skupiny a očekávám velkou diskuzi, protože tam budou určitě i návrhy na zásahy v prvních zónách. To vyvolá velký odpor ochránců přírody a velkou diskuzi o tom, jestli je ve veřejném zájmu výjimečně sáhnout i do prvních zón, pokud jsou stále významnou líhní kůrovce. Oproti předchozím letům je to změna, ale v prvních zónách už se těžilo za pana ředitele Žlábka a tehdy se skutečně povedlo kůrovce zastavit a do současného gradačního stadia se dostal opět až později. Těžba v prvních zónách je tedy oproti předchozím rokům výjimečná, je to určitě velmi citlivé pro ochránce přírody a nebudu rád, když to bude ve velkém rozsahu, ale v každém případě, když mi experti řeknou, že to je nezbytná cesta ke zpomalení kůrovcové kalamity, nebudu váhat a použiji i tento způsob,” dodal Stráský.

„V každém případě platí, že chceme, aby to byla těžba, která bude přirozeně šetrná k přírodě a která nebude znamenat žádné fatální škody a půjde ruku v ruce s dalšími opatřeními. V tuto chvíli bych nepředbíhal, vyčkám na návrh expertní skupiny, jak se má v boji s kůrovcem postupovat, aby nepokračovala kalamita z posledních let,” doplnil ministr Chalupa.

Jakékoliv zásahy v prvních zónách odmítá Jaromír Bláha z hnutí Duha. „Pan Stráský by si měl uvědomit, že stal ředitelem národního parku a ne lesnického závodu. V hospodářském lese je kůrovec samozřejmě škůdce, v národním parku, alespoň v jeho jádrových územích, musíme chránit přírodu včetně kůrovce, lavin, větru a dalších přírodních jevů. Pan ředitel samozřejmě musí zabránit tomu, aby se kůrovec dostal z národního parku ven, uvnitř parku by ale měl dát přednost ochraně přírody,” řekl Deníku Bláha.