Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Kácí se dál, jinak zůstane západočeská část Šumavy do 3 let bez smrků, prohlásil dnes dočasný ředitel šumavského národního parku Jan Stráský. Ekologové ovšem tvrdí, že k zásahům nemá potřebná povolení a zhruba 30 jich dál hlídkuje v lokalitě Ptačího potoka, aby zabránili dělníkům v kácení stromů. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dnes prohlásil, že do sportu nebude zasahovat. Na lince je ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský, dobrý den.
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Dobrý večer z krásné Šumavy.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane řediteli, jak jste došli k tomu, že kůrovcová kalamita dál pokračuje a jestli se nezasáhne, tak hrozí úplné odlesnění některých částí národního parku, alespoň na západě především?
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Tak k tomu samozřejmě máme především tříletou zkušenost z posledních 3 let, kdy kůrovcová kalamita velmi rychle roste a znamená vlastně úbytek lesů v rozsahu 2 500 hektarů ročně. Neukázala se oprávněná předpověď, že letos už prevence kůrovce nebude růst. Především právě v západní části Šumavy, tedy v části, která přiléhá k hranicím Plzeňského kraje, je ta kalamita daleko vážnější, poněvadž není omezena žádným patrem stromovní listových listů, tedy listových lesů, které by zabránily postupu kůrovce, ano.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Šíření kůrovce. A pane řediteli, máte ke všemu tomu kácení a k těm plánům potřebná povolení? Ekologové upozorňují na to, že tomu údajně tak není.
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
V rozsahu, který zatím uvažujeme dělat a na té lokalitě, která vyvolala asi i náš rozhovor, se v tomto okamžiku nepracuje a nepracuje se proto, že nás překvapila bouře z minulého týdne a musíme se postarat o zpřístupnění Šumavy tam, kde nám vítr jaksi přerušil cesty pádem mnoha stromů, bohužel i stromů, kterých je nám velmi líto. Jsme přesvědčeni, že pro rozsah zásahu, které teď v této fázi potřebujeme udělat, máme dostatečná povolení a dostatečnou oporu v zákoně. Přesto jsme připraveni, poněvadž se těžko odhadne další vývoj, s možností, že by nám stávající zákonná povolení nestačila a o výjimky jsme požádali státní správu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Začnete až získáte ty výjimky?
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
/nesrozumitelné/ výjimky ještě nepotřebujeme.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A začnete až je získáte? Budete na to čekat?
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Nikoliv, to nesouvisí s tím. To souvisí s tím, že s rozsahem, který zatím potřebujeme provést, a já rovnou říkám, že se jedná rozsah, kde se bude kácet, ale kde se také bude loupat na stojato, to znamená kde se použije ta velmi nákladná metoda, protože jinak by došlo k poškození přírody, v tomto rozsahu výjimky nepotřebujeme.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
To je i oblast Ptačího potoka, kde teď hlídkují ekologové?
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
To je oblast Ptačího potoka, poněvadž chápu, že o tom především mluvíme, ano.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Ovšem i bývalí členové, bývalé vědecké sekce rady Národního parku Šumava upozorňují, že jde o velmi cennou lokalitu, tam žije řada přísně chráněných živočichů a horský les si prý dokáže v této oblasti poradit s kůrovcem sám. Berete v úvahu i tyto námitky vědecké obce?
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Já bych nerad používal podobné argumenty, poněvadž mi to ani nepřísluší. Nemám k tomuto příslušné vzdělání. Přečetl jsem si námitky členů bývalé vědecké sekce, beru na vědomí jejich představu a souhlasím s tím, že některé části, a to především ty, které jsou právě podél Ptačího potoka, si vyžadují mimořádnou ochranu, proto jsem například mluvil o loupání na stojato, ale jinak jsem přesvědčen, že tento les nesplňuje kritéria pralesa, nesplňuje kritéria původního lesa a nezaslouží si větší ochranu, než jiná území, která jsou zasažena kůrovcem a je třeba je kůrovce zbavit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Je pravda, že vedení Národního parku Šumava nedodalo ještě takzvaný plán péče. Ten zahrnuje plánování veškeré těžby dřeva a musí ho schválit ministerstvo životního prostředí.
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
To je velmi složitá otázka, já se na ní pokusím odpovědět krátce. Plán péče se zpracovává na desetileté období. Byl zpracován v období 2001 až 2010. Jako předseda rady Národního parku připomínám, že se projednávalo jak hodnocení plnění tohoto původního plánu, tak i návrh, který bývalé vedení parku vypracovalo. Já jsem převzal vedení národního parku v situaci, kdy plán péče neexistuje a nebude určitě existovat ještě řadu měsíců. Já jsem okamžitě obnovil žádost, kterou už uplatnil předchozí ředitel na ministerstvo životního prostředí, aby prodloužilo platnost tohoto plánu péče o 2 roky. Předpokládám, tedy ta jednání už jsou dost daleko, že by během několika dní mohlo k tomuto prodloužení dojít. Zároveň potvrzuji, že někdy na podzim letošního roku se připravujeme na zahájení práce na novém desetiletém plánu péče, který by mohl platit od roku 2013.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Uvádí ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Já vám děkuji, na shledanou.
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Na shledanou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Se mnou ve studiu ho poslouchal taky kolega, reportér Radiožurnálu Lubomír Smatana. Dobrý den.
Lubomír SMATANA, redaktor
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Lubomíre, v čem je základ celého sporu? My jsme teď slyšeli, že ředitel Národního parku tvrdí, že má veškerá potřebná povolení pro kácení, alespoň v té lokalitě Ptačího potoka, o které se teď mluví. Jak to tedy je?
Lubomír SMATANA, redaktor
No, ono je to tak, že správa parku plánuje pokácet 3 000 stromů a jako důvod uvádí právě tu kalamitu. No, a kácení 3 000 stromů na jedné lokalitě považuje za běžné opatření, které přírodu neovlivní a proto výjimku ze zákona nepotřebuje. Naopak odpůrci tvrdí, že právě těch 3 000 podťatých stromů najednou není vůbec běžná věc, ani náhodou, a tudíž to vyžaduje speciální posouzení a tu výjimku, takže tu máme nádhernou ukázku 2 právních výkladů a 2 skupiny, které chtějí stůj co stůj prosadit svůj názor.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Existuje vůbec za této situace řešení pro obě strany výhodné nebo přijatelné, řekněme?
Lubomír SMATANA, redaktor
Řekl bych, že neexistuje žádné řešení, které by bylo jaksi uspokojivé pro obě strany. Šéf parku se bojí, že kůrovec zničí okolní lesy, ještě, že jo, říká, že to je kalamita tisíciletí a věří, že jenom kácením a výsadbou zachrání Šumavu zelenou, lidé z Hnutí Duha naopak věří, že Šumava nemusí být za každých okolností zelená. Já bych zdůraznil to slůvko věří. Svým způsobem to je vlastně skoro náboženský spor, i když lepší je říci, ideologický spor a ta blokáda na Ptačím potoce je vlastně exemplární případ, takový ten vrchol toho ledovce.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A kdo může tento, řekněme, opravdu spor až na úrovni ideologické, rozhodnout? Arbitrem asi nebude Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí, řekl, že se do toho nechce plést.
Lubomír SMATANA, redaktor
Ten si myje ruce, odkazuje na Česko inspekci životního prostředí, ale to je na dlouhé lokte, ta má dlouhé lhůty a šéf parku chce kácet hned. Já si myslím, že až dojde ke střetu, musí k němu dojít, protože do 2 týdnů chce mít těch 3 000 stromů šéf parku pokáceno, tak obě strany zavolají policii a ta něco udělá. Teď tedy já si nedokážu představit co. Jistě asi nebude zatahovat Jana Stráského na policejní služebnu, spíše předpokládám, že tam odveze aktivisty k nějakému podání vysvětlení. Ti se ovšem zase vrátí zpátky. Z minulosti víme, že ty 2 blokády, které už proběhly, tak byly úspěšné a hrály právě ve prospěch tedy aktivistů, kterým se podařilo to, co chtěli.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Co z toho všeho vyplývá pro lidi, kteří jezdí na Šumavu odpočívat? Nebo za sportem?
Lubomír SMATANA, redaktor
No, především bych jim doporučoval, ať se jdou podívat do lesa, do té první zóny a sami zjistí, jak na ně kůrovcem napadený les působí, ten takzvaný suchý les. Ono je to jako když se 2 chlapi s rozdílným vkusem dívají na stejnou ženu. Jednomu připadá atraktivní, druhému ohyzdná.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Říká Lubomír Smatana, reportér Radiožurnálu. Díky za návštěvu ve studiu.
Lubomír SMATANA, redaktor
Příjemný den.
