Těžba stromů v oblasti Na Ztraceném u Modravy byla podle vedení Národního parku Šumava opodstatněná. Jejich zamoření viry a plísněmi, které měly podle Hnutí Duha kůrovce téměř zahubit, není údajně tak vysoké, jak se aktivisté domnívali.

Vedení Národního parku Šumava se domnívá, že těžba stromů Na Ztraceném u Modravy byla opodstatněná, neboť paraziti, kteří měli podle ekologů kůrovce takřka zahubit, jich napadli jen deset až patnáct procent.

Ekologičtí aktivisté, kteří monitorovali situaci na Šumavě přitom tvrdili, že v lokalitě nasbírali důkazy o masivním rozšíření patogenu likvidujícího kůrovce.

Podle lesníka a soudního znalce v oboru lesnictví Miroslava Kohela bylo na řadě lokalit napadeno velmi významné procento populace kůrovce – 85-90 %. V 50 % případů pak podle něj byli  přítomni i predátoři lýkožrouta smrkového, například pestrokrovečník.

„Míra parazitace se pohybuje mezi deseti až 15 procenty, což je normální. Prokazuje to oprávněnost našich asanačních kroků v lokalitě Na Ztraceném," uvedl ale v úterý mluvčí parku Pavel Pechoušek. Podle definitivních výsledků, které budou příští úterý, zvolí park další postup boje s kůrovcem.

Podle mluvčího aktivistů Vratislava Vozníka se nicméně parazitace do patnácti procent týká pouze  dospělých kůrovců, nikoli larev a kukel, které hynou mnohem více. „Aktuální důvod, proč pošly, odborníci ale na místě nedokázali říci," dodal.  Na místo by se proto měli vrátit vědci, aby zjistili příčinu úhynu kůrovce a zjištění do budoucna využít pro ochranu lesa.

Kromě toho byly podle Vozníka nalezeny i stromy, jež byly pokáceny navzdory tomu, že nebyly kůrovcem napadeny. „Jelikož šlo o stromy bez kůrovce, které se nacházely v poli kmenů napadených, je možné předpokládat, že některé z těchto stromů mohly být odolnější než okolní porost,” uvedl už dříve mluvčí blokády.

Místa, kde před deseti dny soudní znalec aktivistů odebíral vzorky stromů, už byla zcela odkorněna. „Nebyl tam jediný kmen, na němž by se dalo zpětně zjistit, nakolik vysoká penetrace patogenem tam byla," řekl Vozník. U všech 400 stromů už byla kůra pryč. Podle expertů už letos kolem Ptačího potoka nehrozí, že by kůrovec vyletěl.

Přesto zhruba pět až deset aktivistů stále hlídá celou lokalitu Ptačího potoka, tedy od Černohorské nádrže po území Na Ztraceném. Pokud se navíc na Ptačím potoce začne opět kácet, dorazí tam podle Vozníka další desítky lidí.