Zdroj: Haló noviny
Datum: 11.07.2007
Autor: Miroslav SVOBODA
Rubrika: Z DOMOVA
Článek České lesy jsou "nemocné", (Haló noviny, 11 . dubna) byl zpracován podle "Stanoviska vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů". Někdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek vzpomenuté Stanovisko považoval za příspěvek k novele lesnického zákona. Vyjádřila se k němu i širší lesnická odborná veřejnost, která je považuje za jednostranné, a to především z hlediska prosazování ekologického pohledu na stav lesů u nás.
V zájmu objektivity uvádíme i kritické výhrady vůči uvedenému materiálu. Zprvu však stručně shrňme základní fakta, která uvádějí autoři Stanoviska. Špatný stav lesů nesouvisí jenom z důsledky historického znečištění ovzduší a okyselováním půdy, které způsobilo extrémní masové odumírání porostů v některých pohořích v 60. až 80. letech 20. století. Podle autorů lesy i nadále chřadnou a opakovaně dochází k hynutí porostů vinou houbových chorob, napadením hmyzem a polomy. Kalamitní těžby v posledních letech tvoří až desítky procent produkce dřeva. Podle nich se problém v příštích desetiletích zhorší postupným oteplováním. Tvrdí, že v důsledku holosečného hospodaření a pěstování smrkových monokultur dochází k degradaci lesní půdy, odplavování živin a na mnoha místech je i půda sama ohrožena erozí.
Lesníci nesouhlasí
Širší lesnická odborná veřejnost se domnívá, že úzce pojaté ekologické hledisko nezohledňuje všechny tři základní pilíře funkcí lesa, tj. ekonomickou, ekologickou a sociální. Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady (VÚLHM), reprezentovaného jeho ředitelem Petrem Zahradníkem, které je uvedeno v časopise Lesnická práce č. 6/2007, je Stanovisko značně nevyvážené. Pomíjí řadu aspektů, jako je ekonomický a sociální význam lesů. Nezohledňuje ani Národní lesnický program, který byl připraven jako široký konsenzus odborníků z různých oborů. Podle VÚLHM stav lesů není v současné době nijak příznivý, ale zároveň není dramatický. Pokles emisí na počátku 90. let se skutečně neprojevil příznivě na zdravotním stavu lesů, neboť až do poloviny 90. let se zhoršoval. Od té doby však stagnuje. Při srovnání s ostatními státy je národní průměr defoliace (odlistění) ČR skutečně jeden z nejhorších v Evropě. Jsme totiž prakticky jediným státem, kde tuto hodnotu podstatně ovlivňují smrkové porosty na kyselých půdách v oblastech s historickým zatížením. Ale porovnáme-li defoliaci smrkových ploch pouze se Saskem, Bavorskem, Slovenskem a Polskem, nezjistíme zásadní rozdíl. Přitom zdravotní stav listnatých porostů, zejména buku, je u nás mírně příznivější než v okolních státech. Vývoj zdravotního stavu lesa od druhé poloviny 90. let je u nás obdobný jako v ostatních evropských zemích. Na klimatické změny nelze nahlížet jako na postupné a rovnoměrné oteplování, při kterém bude docházet k posouvání vegetačních pásem a stupňů. Lesní ekosystémy se spíše budou v budoucnu vyrovnávat s extrémními meteorologickými situacemi, které budou zahrnovat bořivé větry, období sucha i intenzivních srážek, záplavy a také i neobvyklý průběh zimního období. Projeví se zvýšená citlivost lesních ekosystémů ke stresujícím faktorům. Jejich stabilitu může pozitivně ovlivnit druhová rozmanitost lesů. Výhodu mají dřeviny s širokou ekologickou amplitudou - bříza, osika, borovice, modřín a smrk. Relativně ohrožené jsou jedle a buk.
Holoseče
Pokud jde o holoseče, s řadou argumentů lze souhlasit, ale současný lesní zákon umožňuje seč do jednoho hektaru se šířkou do dvojnásobku stromové výšky. To, spolu s rychlým zajištěním nového porostu (do sedmi let), rozumně omezuje většinu negativních efektů. Negativní důsledky holosečí se generalizují. Rovněž se, ne zcela správně, tvrdí, že se zpravidla vysazují klimaxové dřeviny, například jedle a buk, na holinách. Buk a jedle se na paseku nesází. U smrku to není problém, jak to dokládá jeho mnohasetleté pěstování. Autoři Stanoviska nejsou informováni o koncepcích druhové skladby lesů, které byly v 90. letech navrženy VÚLHM Jiloviště-Strnady ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem. V souladu s tímto programem se totiž redukuje podíl smrku ztepilého ze současných 55 % na 35-40 %, jak dokládají i výsledky hospodaření, které jsou uvedeny ve zprávách Ministerstva zemědělství ČR.
Potřebná opatření
Vyjádření VÚLHM dále rozebírá některé další tvrzení "Stanoviska", a to k druhovému složení, věkové a prostorové skladbě lesů, k biologické diverzitě apod. Zároveň nabízí z hlediska rozboru celého materiálu i svá vlastní řešení k ozdravění lesů u nás. Především doporučuje Stanovisko srovnat s Národním lesnickým programem a prosazovat mimo jiné tato opatření. Podpořit dosavadní trendy snižování zněčišťování životního prostředí, zejména ovzduší. Dále biologickou meliorací a intervenčními zásahy snižovat vliv kyselých srážek na kvalitu lesních půd a lesní porosty. Upravit početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu a poměr pohlaví na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů. Dostupnými nástroji lesnické politiky dosáhnout postupné přeměny současné druhové skladby lesů ve prospěch dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na lesní půdu a současně poskytují vysoký produkční i mimoprodukční efekt. Doporučit vlastníkům lesa obnovování porostu a omezování holosečného způsobu hospodaření tam, kde je tím podmíněno trvale udržitelné obhospodařování lesa.
Názor odborníka
Stanovisko je k lesníkům velmi nespravedlivé, nezohledňuje současnou legislativu a lesnickou praxi. Problémy s monokulturami smrku jsou lesníkům známé, porosty ovšem zdědili a dnes se snaží neopakovat chyby předchůdců, píše Rostislav Boháčekze Křtin v reakci na zveřejněný článek. Souhlasí také s tím, že zdravotní stav lesů celkově není dobrý, ale není ovšem pravdou, že je u nás prioritní holosečné hospodářství a pěstování smrkových monokultur. "Smrk je stále cennou hospodářskou dřevinou, a proto do druhové skladby našich hospodářských lesů spolu s ostatními ekonomickými dřevinami patří. Může se vést diskuse, v jakých vegetačních stupních a v jakém zastoupení ho lze pěstovat. Přirozeně, že nástup klimatických extrémů je nutné při volbě druhové skladby zvažovat," uvádí Boháček. Cílová druhová skladba je důsledně plánována v rámci hospodářských souborů a podporována závazným ustanovením lesního hospodářského plánu, tj. stanovením závazného procenta zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin odpovídajících danému přírodnímu stanovišti. Nelze tedy pěstovat smrkové monokultury, a ani tomu tak v posledních deseti letech není. Podle Boháčka je používaný typologický systém světovým unikátem a nemáme proč se ponižovat vůči tzv. vyspělým zemím, spíše jde o opačnou situaci. Boháček mimo jiné vysvětluje rozdíl mezi přirozenou a cílovou druhovou skladbou. Přirozená skladba se uplatňuje v chráněných územích ochrany přírody (v nichž se těží právě dřeviny, které této skladbě neodpovídají) a ve většině ochranných lesů. Do hospodářských lesů patří skladba odpovídající pravděpodobným ekonomickým požadavkům budoucnosti. S ohledem na možný klimatický vývoj se nahrazuje smrk podle podmínek alternativním dubem, bukem či borovicí, jako hlavními dřevinami v nižších polohách, zejména na třetím vegetačním stupni. A uvádí další argumenty, které polemizují se závěry "Stanoviska".
Národní lesnický program
Současně s materiálem od Rostislava Boháčka jsme obdrželi i informaci o přípravě Národního lesnického programu na léta 2007-2013, který definuje hlavní problémy současného stavu lesů a lesního hospodářství ČR. Zároveň stanovuje priority, kterými by se lesní hospodářství u nás mělo v následujících letech zabývat. Ve vztahu ke státní správě lesů informace mimo jiné uvádí, že v žádném případě by se neměly privatizovat státní a obecné lesy, měl by se respektovat veřejný zájem. Nepodporovat ani rozdělení lesů na kraje, zachovat celistvost Lesů ČR, která zajišťuje ekonomické vyrovnávání rozdílných podmínek v rámci ČR. Podporovat by se mělo i sdružování soukromých vlastníků drobných lesních majetků.
Připravil Miroslav SVOBODA
Foto
FOTO - archiv
