Během uplynulých měsíců byl kůrovec nejvíce skloňovaným slovem v souvislosti s Národním parkem Šumava. Spory narůstaly, avšak průzkumy veřejného mínění ukázaly zřetelnou podporu vedení Správy NP i místní obyvatelé mají naději v návrat umírněného ochranářského přístupu.
Problematika ochrany přírody v souvislosti s pestrou nabídkou volnočasových aktivit není pouze o jediném brouku. Zelená střecha Evropy, jak se Šumavě přezdívá, si jistě zaslouží více pozornosti i v jiných směrech. „Kůrovec Šumavu určitě ohrozil a zřejmě v budoucnu opět ohrozí, ale existuje více způsobů, jak se s ním účinně vypořádat a zároveň ochránit šumavskou přírodu,” říká Jiří Mánek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava. „Prevence je v tomto ohledu nesmírně důležitá. Proto jsme zahájili projekt Zelená Šumava, kterým chceme vrátit Šumavě podobu, jakou měla před několika staletími, aby si její krásy mohli prohlédnout opravdu všichni návštěvníci, a to i ti méně mobilní.”
Šumavský národní park se dostal do hledáčku médií a v současné době snad není v České republice člověk, který by na problematiku kůrovce neměl nějaký názor...
Není to jen o tom, zda kácet nebo nekácet. Jde o to kde a jak. Já zastávám názor, že je nutné říkat lidem pravdu, i když je nepříjemná. Pravda je, že pokud na jedné straně pustíme ve smrkových lesích kůrovce z uzdy, tak na druhé straně budeme kácet, abychom ho zastavili. A to se nyní děje. Na Šumavě na jedné straně velkoplošně umírají smrky v bezzásahových zónách, na druhé straně se tvoří holiny v územích, kde se kůrovec musí zastavit kácením. Čím více bezzásahového území, tím větší plochy lesa vykáceného. A nejsem si jist, jestli je tento způsob tím nejvhodnějším modelem péče o území národního parku. Můj pohled je takový, že musíme v národním parku mít plochy, kde se přírodě do jejího čarování nemícháme. Ovšem pokud jsme po staletí Šumavě brali jedle a buky v podhůří, tak jsme jim je nyní v národním parku měli zase alespoň po několik desetiletí vracet, abychom vrátili lesu rovnováhu, stabilitu a přirozený charakter.
Určitě se shodneme, že v souvislosti se Šumavou se v poslední době především mluví o kůrovcové kalamitě. Jak ovlivňuje tato problematika právě vrcholící letní sezónu?
Bohužel musím říci, že tento vývoj, který v posledních měsících významně nabral na obrátkách, národnímu parku vůbec neprospívá. Není vůbec jednoduché reagovat na uměle vyvolané spory s více zájmovými skupinami najednou a zároveň se věnovat našim návštěvníkům a dalším milovníkům Šumavy. Navíc letos oslavujeme 20. výročí vyhlášení Národního parku Šumava, což nás zavazuje k mnohem větší aktivitě. Pokud jde o můj názor na kůrovce, musím říct, že byť je problém vnímán černobíle, není to tak. Je to široké téma, které má mnoho souvislostí. Situace kolem kůrovce je skutečné stále vážná. Nejhorší je to v západní části tj. v okolí Prášil, Srní a Modravy. Z bezzásahových oblastí vylétá kůrovec do zdravých porostů ve vnitrozemí. Bohužel na rozdíl od Bavorska zde nemáme pro kůrovce přirozenou bariéru smíšených bukosmrkových a bukových lesů, jako je tomu na bavorské straně Šumavy. Právě proto jsme odstartovali projekt Zelená Šumava, který by měl pomoci vrátit šumavskému podhůří svěží zelenou barvu, a zároveň tímto způsobem dostaneme toho nejmocnějšího spojence pro boj s kůrovcem – samotnou přírodu.
Jak by měla podle Vás Šumava vypadat v horizontu desítek let?
Bez vize to nejde. Určitě by měla být zelená, nikoli šedá. Není pochyb, že tomu tak nakonec bude, les je na Šumavě doma a dříve či později tomu zase tak bude i v kůrovcem poškozených oblastech. Dáváme přednost opatřením dlouhodobého charakteru, jakým je obnova původních smíšených lesů, které jsou číslem jedna v boji proti kůrovci a dalším stromovým škůdcům. Nechceme v lese používat chemické látky na hubení kůrovce, nechceme kácet stromy ve velkém, nechceme brát domov vzácným druhům živočichů. Budeme ho naopak vytvářet a udržovat. Náš cíl je zřejmý, zamýšlíme opět Šumavě vrátit zelenou barvu, která jí odedávna patří. Projekt jsme zahájili akcí Zeleným pivem na Zelený čtvrtek za Zelenou Šumavu. Akce se podařila a budeme v ní pokračovat. Léto bylo hodně o kůrovci, ale nyní se chystají podzimní výsadby žádoucích dřevin, kdy budeme zase směřovat ke smíšeným lesům Zelené Šumavy. Naším cílem je udržet domov rostlin i živočichů, které se bez vzrostlého lesa neobejdou, jako je tetřev, datlík tříprstý a další. Chceme chránit Šumavu jako celek, nechceme chránit kůrovce.
Jakým způsobem se dotkne tento projekt milionů návštěvníků, kteří každým rokem na Šumavu zavítají? Mohou se i oni na něm nějakým způsobem podílet?
Ve finále určitě ano, záleží na tom za jak dlouho. Vítáme každého návštěvníka, který nás svým pobytem uprostřed šumavské přírody podpoří. Lidé jezdí na Šumavu si odpočinout a zapomenout na starosti všedního dne. Pro příští rok pro ně chystáme prodloužení projektu Zelené autobusy s některými zajímavými inovacemi. Správa NP zaměstnává celou řadu špičkových odborníků, kteří jsou stále připraveni se o návštěvníky postarat. Jako každý rok jsou pro ně připraveny desítky zajímavých akcí výpravami do divočiny v doprovodu zkušených průvodců a vzdělávacími exkurzemi počínaje a otevřením nového bezbariérového návštěvního střediska ve Svinných Ladech konče. Přejeme si, aby se k nám lidé stále a rádi vraceli. Nechci předbíhat, ale na podzim chystáme i akce týkající se zapojení veřejnosti do výsadby stromů.
Mimo projektu Zelená Šumava, bezbariérových stezek a dalších cílů směřující k ochraně přírody, jaké další důležité body vidíte v celkové koncepci existence samotného národního parku?
Doposud se nikomu v České republice nepodařilo přijít se zákonem, který by beze zbytku naplňoval základní principy ochrany přírody v národním parku Šumava. Právě nyní je nový zákon o NP Šumava velmi diskutované téma a kupodivu se zdá, že existuje široká shoda pro jeho přijetí. Proto doufáme, že se to tentokrát podaří. První kroky byly oficiálně zahájeny ve středu 24. srpna u kulatého stolu pod vedením ministra Tomáše Chalupy. Určitě proběhne diskuse nad zonací, ale již jsme začali jednat, což je dobře. Než se zákon vyhlásí, tak projekty jakým je právě Zelená Šumava a její dostupnost pro všechny s vnímáním potřeb osob se zdravotním postižením jsou pro mě prioritami.
