V Jihočeském kraji uhynuly kvůli nedostatku vláhy lesy na ploše rozlehlé jako 250 budějovických náměstí. Sucho sice nejsilněji udeřilo loni, ani letošní počasí ale nedalo přírodě příliš šancí, jak se s nedostatkem vody v zemi vypořádat.
V květnu a červnu vydatně pršelo, ale konec léta přinesl tropické teploty. Navíc v době, kdy už je nikdo nečekal. Oslabené stromy dostaly další ránu, s níž se zřejmě nedokážou vyrovnat.
„Nepředpokládáme sice, že uschne takové množství stromů jako v první polovině roku, ale počítáme s odtěžením dalších 20 až 40 tisíc kubíků borových souší a smrkového dřeva napadeného kůrovcem. Celkové množství bude hodně záviset na průběhu počasí, zejména na výši teplot a množství srážek," informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Sucho způsobuje, že jsou stromy mnohem náchylnější k napadení houbovými chorobami a hmyzem, kterému nejsou schopné se účinně bránit. I proto výrazně stoupl podíl dřeva ze souší v lesích, které podnik Lesy ČR obhospodařuje.
„Za leden až srpen 2016 bylo na osmi jihočeských lesních správách vytěženo zhruba 100 tisíc kubíků souší, zejména smrkových a borových, k tomu 94 tisíc kubíků smrků napadených kůrovcem, zejména lýkožroutem lesklým," vypočítává Jouklová.
Škody způsobily i kroupy
Nejen sucho samotné ale způsobilo odumírání stromů. Například lesy na Kaplicku poničily kroupy při letní bouřce. Zasáhly 400 hektarů. Část porostů nebude schopná regenerace, je třeba stromy odtěžit a plochu znovu zalesnit.
Podobně silné krupobití zasáhlo i borové lesy na Táborsku. Stromy jsou totiž bez vláhy oslabené natolik, že je kroupy, s nimiž by se za normálních okolností zvládly vypořádat, dokážou zahubit.
Nejméně odolný je proti nim smrk, který byl vysazen na mnoha místech bez ohledu na to, jak mělké kořeny má. Především na skalnatých místech už ale schnou i borovice nebo modříny. A tam, kde je vody málo i hlouběji pod zemí, chřadnou i duby.
Nejhůře jsou postiženy nízko položené lokality na Písecku a Strakonicku, části Blanského lesa a podhůří Šumavy. Třeba na Prachaticku schnou i mladé smrkové lesy.
„Problémem je i to, že většinou se jedná o místa, která se budou obtížně zalesňovat, především skalnaté srázy nad Blanicí nebo okolí dvou prachatických lomů," popisuje jednatel Městských lesů Prachatice František Štěrba.
Lesníci se shodují, že lesům chybí pravidelné srážky a především sníh. Kvůli jeho nedostatku vysychají i místa ve vyšších polohách, kde díky zadržené vláze tekly drobné potůčky po celý rok. Teď jsou ale vyschlé.
Bojovat proti suchu přitom mohou lesníci jen pomalu. Les průměrně roste 120 let a není možné jeho druhovou skladbu z roku na rok změnit tak, aby byl proti klimatické změně okamžitě odolnější.
Oslabené lesy v nižších oblastech kraje ve velkém decimuje kůrovec. Vedle „klasického" lýkožrouta smrkového i lýkožrout lesklý, který napadá hlavně vrcholky stromů.
„Zajímavé je, že letos na začátku léta tvořil v lapačích právě lýkožrout lesklý místy až 80 procent všech nachytaných škůdců. Je to jev, který tady v okolí lesáci nepamatují," podotkl Jaroslav Mátl z odboru životního prostředí Městského úřadu v Dačicích.
Snaží se lépe hospodařit s vodou
Kromě loňska, kdy bylo extrémní sucho, přitom meteorologové žádné velké srážkové deficity za poslední roky nezaznamenávají. Vody padá z nebe pořád stejné množství, jenže místo mírných dešťů prší přívaly, a v zimě místo sněhu padá déšť.
Oproti průměrným hodnotám navíc roste teplota vzduchu, takže se vláha rychleji vypařuje. A většina měsíců je teplejší, než je obvyklé.
„To všechno jsou pro naše lesy nenormální podmínky. Srážky jsou v měsících rozložené jinak, než bývaly. To, že se některé situace stále opakují, navíc může nedostatek vody způsobit lokálně. Problém je, že tento trend zřejmě bude pokračovat," upozorňuje budějovická klimatoložka Miloslava Starostová.
Stejně jako zemědělci, tak i lesníci bojují proti suchu a snaží se s vodou lépe hospodařit.
„Už před několika lety začal podnik v celé zemi obnovovat staré vodní nádrže v lesích. Také lesní cesty se odvodňují tak, aby se voda z nich vsakovala zpět mezi stromy. Dále vyhledáváme lokality vhodné k zadržení vody v krajině, kde by se mohly stavět retenční nádrže. Ve spolupráci s ochranou přírody vznikají i projekty na obnovu vodního režimu, kdysi meliorovaných rašelinišť," upřesnila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
