Bývalý šéf šumavského parku a Miloš Zeman si notují. Oba nemusí ekologické aktivisty a v politice se vždy podpoří.

Bývalý ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek a prezident Miloš Zeman jsou si v jednom naprosto podobní. To když mluví o tom, jak se má bojovat s malým broukem zavrtávajícím se do kůry smrků, které pak schnou. Oba tvrdí, že proti kůrovci je třeba se postavit s nastartovanou motorovou pilou. A to i uprostřed národního parku.
Starší lesníci jim tleskají, ekologičtí aktivisté je označují za „škůdce".
Jiří Mánek, původem kluk z rodiny lesníka z Horské Kvildy, je dobrý počtář. Vždy věděl, co je pro něj výhodné a s kým je třeba jednat. Když podpořil v prezidentských volbách Miloše Zemana, který mu nyní dal medaili Za zásluhy, moc dobře věděl proč. Jeho názory slyšel mockrát a věděl, že si notují.
Jeden malý rozdíl tu však byl: Jiří Mánek slovy o lýkožroutech šetřil. Věděl, že veřejnost je již spory o Šumavu unavena.

Je třeba chránit člověka

To Miloš Zeman nevynechal žádnou příležitost. Už na jaře 2009 obletěl Šumavu ve vrtulníku, aby si shůry prohlédl tu „hnědou zkázu". V dalších letech se procházel po šumavských lesích po boku bývalého velitele tankové divize ve Slaném Zdeňkem Zbytkem, pokuřoval a držel stejnou notu.
„Datlík ani tetřev nejsou nejdůležitější obyvatelé. Je třeba chránit i člověka," pronesl například.
Zbytek, tehdy jeden z nejaktivnějších členů sdružení Přátelé Miloše Zemana, cesty současného prezidenta na Šumavu organizoval. Muž, který vede byznys se zeměmi bývalého Sovětského svazu, na Šumavě vlastní několik lukrativních nemovitostí.
V těch dobách stáli v čele parku zeleněji smýšlející ředitelé. Zeman mluvil o experimentu vědců, který nevychází, a o kůrovcové katastrofě, jejíž škody spočetl na 32 miliard. Jak k číslu došel, neřekl.
Pak ale přišel zlom. V únoru 2011 se krizovým manažerem národního parku stal poslední federální premiér Jan Stráský. A jako náměstka – jehož rovnou označil za člověka, který vyroste v budoucího ředitele – si vybral Jiřího Mánka, který se na správu parku vrátil po pauze strávené v soukromém sektoru.

Kalamita tisíciletí

„Lesy čelí kůrovcové kalamitě tisíciletí," pronášel v červnu 2011 Mánek a jeho pozice v parku sílila. V červenci 2012 skutečně vystřídal Stráského na postu ředitele.
Neuškodila mu ani letní blokáda šumavských lesů, kde se správa parku pustila do kácení stromů u Modravy, cemuž ekologičtí aktivisté bránili, ani to, že byl členem ODS, a tudíž nebyl politicky neutrální.
Rok po vyhlášení „kůrovcové kalamity tisíciletí" Mánek vítězoslavně oznamoval: kalamita skončila, pokáceli jsme miliontý strom a těžby klesají. Tím skončila slova o kůrovci a Mánek začal marketingově „útočit" na turisty novými cyklostezkami, přípravou obřích výběhů pro vlky či jeleny i třeba tím, že správa parku začala prodávat plyšová zvířata.
A podpořil Zemana v prezidentských volbách. „Prosazuje umírněnou péči o lesy, Schwarzenberg by nechal celou Šumavu bez pomoci člověka," uvedl.
Pak však přišel duben 2014 a nový ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO muže, kterého dosadil předchůdce z ODS, odvolal. Zdůvodnil to tím, že manažersky selhal. A Miloš Zeman se svého šumavského spojence zastal. Brabce si pozval na Hrad a řekl, že Mánkovo odvolání bylo chybou.
Mánek se pak pokusil dostat do Senátu, ale navzdory obří kampani, v níž vystupovali i lidé převlečení za kůrovce, neuspěl. A slyšet o něm nebylo až dosud. Než si přišel na Hrad pro medaili.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.