Téma nového čísla časopisu Ochrana přírody otevírá úvodník Vladimíra Dolejského, náměstka ministra životního prostředí. Podle něj je problematika kůrovce v hospodářských lesích natolik závažná, že rozhodnutí, kam by se měl ubírat vývoj našich lesů, by mělo být přijato na úrovni vlády.
Víme, reklamy jsou otravné. A respektujeme, že je máte vypnuté :-) Budeme rádi, když nás podpoříte jinak.
Zapomněli jste heslo? Změňte si jej. Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.
Na kůrovcovou kalamitu v podhůří Jeseníků se očima ochrany přírody dívají Jindřich Chlapek a Michal Servus, Brdům jako modelovému území pro hospodaření se smrkem se věnují Petr Čermák, Tomáš Mikita a Jan Kadavý. Otázku, zda je lýkožrout smrkový v horských smrčinách hrozba, nebo příležitost si kladou Miloslav Havira a Vojtěch Čada.
Chřadnutí smrkových porostů je samozřejmě problém i pro jejich největšího státního správce – Lesy České republiky. Tomáš Pospíšil, ředitel úseku lesního a vodního hospodářství, v závěru svého článku konstatuje, že oslabené porosty nelze ochránit konvenčními metodami a že je nezbytná druhová, prostorová i věková rozrůzněnost porostů.
Do lesa, respektive v tomto případě pralesa vás zavede i Tomáš Vrška v článku o principu 3K (klid, kryt, krmení) v našich lesních rezervacích, který vede k tomu, že tato místa jsou atraktivní pro velké býložravce. Článek vychází při příležitosti letošního Roku českých pralesů.
Můžete se těšit i na výsledky posledního celostátního mapování vydry říční, ochranu biotopů ohrožených druhů v územním plánování, nebo článek o tom, že Hranická propast stále nemá dno.
