BYSTŘIČKA V hale voní čerstvé dřevo a ozývají se pravidelné údery seker. Velké třísky dělají na podlaze měkký koberec.
Než se otesají všechny trámy pro Libušín, budou jich hromady. „Na zhruba šestimetrovém trámu pracuje člověk den. A v pátek už nemůžeme," směje se Daniel Janiš, který zrovna z jednoho seskočil. Otře si čelo, párkrát nadechne a znovu se napřáhne.
V hale na Bystřičce, kterou využívá firma Teslice CZ začali tesat před dvěma týdny. V devíti lidech už mají hotových přes deset procent trámů na hrubou stavbu. Je to přesná práce, kulatina má na řezu tužkou narýsovaný průměr trámu, který z ní má vzniknout a tesá se podle linky. Úzkou sekyrou hlavatkou nahrubo, širočinou se pak povrch uhladí.
„Na závěr se budou ještě hoblovat, stejně jako to nechával dělat Jurkovič," podotkl Viktor Prudík z brněnské firmy Archatt, která vyhrála soutěž na stavbu nového Libušína.
Stopy ručního tesání i tak zůstanou viditelné. Na původních trámech, které jsou v hale uskladněné, už je zahladilo počasí. Na Pustevnách byly vystavené od roku 1899.
Nově připravené dřevo leží vedle nich a doslova svítí. Po požáru se zachovalo asi deset procent konstrukce, místy je ještě ohořelá, takže se z ní bude řezat. Co se ale dá použít, to se do nové stavby zakomponuje.
Oprava vyjde až na 100 milionů, hotovo má být za dva roky
Archatt si na tesařské práce najal subdodavatele, přestože zaměstnává vlastní tesaře.
„Častěji dělají krovy, k takovéto práci se příliš nedostanou, proto jsme vzali odborníky," vysvětlil Prudík. „Na Valašsku je řemeslo pořád živé a lidé ho umí," dodal.
Ve volné části haly je na zemi z prken vyskládaný půdorys části Libušína. Tvořily jej tři stavby – Parmova krčma, kterou si nechala postavit Pohorská jednota z Frenštátu několik let před Dušanem Jurkovičem, Jurkovičova jídelna a krček, který obě části spojoval.
„V hale se bude stavba roubit takzvaně nasucho a pak se rozebere a převeze na Pustevny," říká Jindřich Ondruš, ředitel skanzenu, který Libušín spravuje.
Díky tomu bude stavba v okamžiku, kdy ji postaví na hřebeni, částečně sedlá. To je nutné k instalaci sítí nebo samozhášecího systému, který v ní bude zabudovaný.
Stavět se musí ve stejném pořadí. Až bude složená a znovu rozebraná krčma, vyznačí se v hale půdorys jídelny. Spojovací část bude poslední, musí se totiž navázat stejným způsobem.
Libušín se staví jako vědecká rekonstrukce, tedy stejnými postupy, jako to ve své době dělal Jurkovič. Proto je takový důraz na ruční práci, ačkoliv to stavbu zásadním způsobem prodražuje.
Zhruba 80 milionů je rozpočet na samotnou stavbu, mimo to se bude ještě soutěžit vybavení interiéru a kuchyně. Když se započtou i náklady, které už skanzen měl, jako úklid trosek, zastřešení nebo projekt, dostanou se celkové náklady ke 100 milionům.
Skanzen má už na účtě 37,7 milionu od pojišťovny, mimořádně úspěšná byla i veřejná sbírka, která skončila minulý pátek, v den třetího výročí ničivého požáru. Za tu dobu překročila 10,1 milionu korun.
„Pokud vím, byla jednou z nejúspěšnějších v zemi. Unikátní je, že je tam velká spousta drobných dárců. Patří jim obrovský dík," vzkázal Ondruš.
Používá se čerstvé jedlové a smrkové dřevo. Část, zhruba 360 kubíků, už pokáceli. Nyní půjde k zemi dalších asi dvě stě a kácet se bude ještě i příští zimu. Celkem Libušín spotřebuje 990 kubíků. Hotovo má být před koncem roku 2019.
